13. Próza

Čeští spisovatelé DOBA POBĚLOHORSKÁ – po roce 1620 - největší kulturní úpadek v našich dějinách - starší česká literatura ničena, utlačována - význam lidová slovesnost Jan Ámos Komenský – Labyrint světa a ráj srdce, Velká didaktika, Svět v obrazech NÁRODNÍ OBROZENÍ – konec 18. st. -19. st. - počátky nového českého kulturního života - probuzení českého národa Josef Dobrovský – Dějiny české řeči a literatury Josef Jungmann – Historie literatury české, Slovník česko-německý František Palacký – Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka, Strakonický dudák Karel Havlíček Borovský – Král Lávra Božena Němcová – Babička, V zámku a v podzámčí Karolína Světlá – Vesnický román Jan Neruda – Povídky malostranské, Trhani Literatura přelom 19. a 20. století Alois Jirásek – Proti všem, Temno, Psohlavci, F. L. Věk, Staré pověsti české Petr Bezruč – Slezské písně Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka Bratři Mrštíkové – Maryša Václav Beneš Třebízský – historické romány Karel Čapek – Krakatit, Válka s mloky, RUR, Matka Josef Čapek – Povídání o Pejskovi a Kočičce Karel Poláček – Bylo nás pět Ota Pavel – Smrt krásných srnců Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek Michal Viewegh – Báječná léta pod psa