9) Vícebodové vstřikování

Vícebodové vstřikování U systémů kontinuálního vstřikování jsou používány mechanicky otevírané ventily a u systémů s přerušovaným vstřikem elektromagneticky otevírané ventily. Ventily pro kontinuální vstřikování jsou otevírány mechanickým tlakem paliva. Otevírací tlak ventilů je poměrně jednotný 350 kPa. Vstřikovací tlak bývá v rozmězí 450 až 600 kPa. Ventily pro přerušované vstřikování jsou otevírány elektromagneticky. Obvykle je na cívku elektromagnetu vstřikovacího ventilu přes hlavní relé trvale připojeno napětí a řídící jednotka uzavírá obvod spínání na kostru. Palivo je vstřikováno nejčastěji kruhovou štěrbinou, používají se traké víceotvorové vstřikovače. Reakční rychlost vstřikovacích ventilů při otevírání a zavírání ( doba otevření 1,5 až 18 ms a frekvence vstřikování 3 až 125 MHz ) vyžaduje, aby cívky elektromagnetů měly nízký elektrický odpor ( kolem 5 Ω ). Potom jsou ale náchylné k poškození či zničení průchodem proudu. Proti tomuto nebezpečí jsou chráněny ochrannými odpory. Novější vstřikovací ventily ( s vnitřním odporem kolem 16 Ω ) již ochranné odpory nepotřebují. Systemy řízení vstřikovacích ventilů Vícebodové vstřikovací systémy používají tři režimy ovládání vstřikovacích ventilů. Režim simultánního vstřikování je historicky nejstarší a nejjednodušší ( zároveň i nejméně vhodný ). Všechny vstřikovací ventily se otevírají společně ve stejném okamžiku, a to dvakrát za jednu otáčku klikového hřídele neboli při každé zapalovací jiskře ( čtyřválcový motor ). Nevýhodou tohoto režimu je, že při každém výstřiku jsou tři sací ventily motoru uzavřené a jen pro jediný válec vstřikuje v průběhu sání. Režim skupinového vstřikování je vývojově druhým v pořadí. Vstřikovací ventily jsou rozděleny do dvou skupin ( může se jednat o čtyř i šestiválcový motor ). Start motoru probíhá se simultánním vstřikováním. Po rozpoznání polohy klikového hřídele ( pomocí referenční značky ) se přepíná na skupinový režim, kdy každá skupina vstřikuje simultánně, ale s úhlovým posunutím proti druhé skupině. Tak v každé skupině jeden z ventilů vstřikuje v průběhu sání některého válce. Režim sekvenčního vstřikování. Start motoru probíhá se simultánním vstřikováním. Po rozpoznání polohy klikového hřídele a vačkového hřídele ( pomocí referenčních značek ) se přepíná na sekvenční režim, kdy každý vstřikovací ventil je ovládán samostatně, a každý válec tedy dostává palivo právě v průběhu sání. Poznámka : Startování motoru v simultánním režimu vstřikovacích ventilů je výhodné. Zaprvé nelze v okamžiku startu motoru rozpoznat polohu klikového hřídele ( pístů ) a ovládat příslušné vstřikovací ventily a za druhé je výhodné vícenásobné otevření vstřikovacích ventilů, je – li nutné startovní obohacení směsi při studeném motoru.