2) Práce s multimetrem a osciloskopem

2) Práce s multimetrem a osciloskopem Multimetr je přístroj pro měření většího počtu veličin (napětí, proud, odpor aj.) K měření potřebné veličiny je třeba nastavit otočný volič na správný rozsah. > DCV – oblast rozsahů pro měření stejnosměrného napětí > DCA – oblast rozsahů pro měření stejnosměrného proudu > ACV – oblast rozsahů pro měření střídavého napětí > ACA – oblast rozsahů pro měření střídavého proudu Rozsah vyjadřuje největší hodnotu dané veličiny, kterou lze při tomto nastavení měřit. Přístroj zapojujeme do obvodu přes určené zdířky, které mohou být u různých přístrojů trochu odlišné Příklad rozsahů měření stejnosměrného proudu Na displeji se zobrazují údaje v jednotkách vyjádřených označením. - při nastavení rozsahu 200m se na displeji zobrazuje údaj v mA - při nastavení rozsahu 2m se na displeji zobrazuje údaj v mA - při nastavení rozsahu 2 se na displeji zobrazuje údaj přímo v ampérech Základní instrukce pro měření • Při jakékoliv manipulaci v elektrickém obvodu (například připojování multimetru) by měl být odpojen elektrický zdroj. • Mějte na paměti, že změna rozsahů u měřicího přístroje pod proudem může přístroj zničit. • Před připojením zdroje je třeba vždy pečlivě zkontrolovat zapojení a správnost nastavení rozsahů. • Neznáte-li vůbec možnou velikost měřené veličiny, měli byste nastavit nejprve největší rozsah, teprve potom pro zpřesnění údajů lze rozsah zmenšovat. • Při prohození vstupních svorek na digitálním přístroji může být u hodnoty znaménko (-), velikost veličiny je ale správná (u ručkových přístrojů si prohození svorek dovolit nemůžete). • Po ukončení měření přístroj nezapomeňte vypnout, ne všechny přístroje jsou vybaveny automatickým vypínáním. • Kontrolujte stav napájecího zdroje, vybitý zdroj je zdrojem chybných údajů (některé přístroje mají na displeji informaci o stavu zdroje). • Pracujete s elektrickým zařízením, dodržujte proto zásady bezpečnosti práce s tímto zařízením. Měření napětí Na multimetru nastavíme rozsah pro měření napětí a přístroj zapojíme paralelně k prvku obvodu, na němž chceme napětí změřit. Multimetrem PV na obrázku měříme stejnosměrné napětí (DCV) na rezistoru R. Měření proudu Na multimetru nastavíme rozsah pro měření proudu a přístroj zapojíme sériově do větve, kde chceme proud změřit. Multimetrem PA na obrázku měříme stejnosměrný proud (DCA), který protéká rezistorem R. Měření odporu Na multimetru nastavíme rozsah pro měření odporu a přístroj připojíme na svorky části obvodu, jejíž odpor chceme změřit (vnější zdroj není připojen). Na obrázku měříme multimetrem PR odpor paralelní kombinace rezistorů R (multimetr ukáže hodnotu 0,5∙R). Charakteristika osciloskopu Paměťové osciloskopy dokáží uchovat průběhy signálů a vy je můžete následně využívat například pro srovnání s jinými průběhy. Osciloskop je měřicí přístroj, který umí měřit a graficky zobrazovat rychlé, periodicky se opakující elektrické signály. Vícekanálové nebo vícepaprskové osciloskopy dokáží najednou zobrazovat více jevů . Osciloskop měří jen napětí, kmitočet a periodu signálů s periodickým průběhem. Pokud chcete měřit jiné veličiny, musíte je nejprve pomocí nějaké fyzikální závislosti převést na napětí. Konstrukce a funkce Elektronický osciloskop má 4 hlavní části:  obrazovku osciloskopu  zesilovač pro vertikální (svislé) vychylování (Y-zesilovač)  generátor časové základny se synchronizací (X-zesilovač)  síťový napájecí zdroj Uvnitř obrazovky se tvoří elektronový paprsek, který na stínítku vykreslí svítivý bod. Tento paprsek je vychylován (vychylovacími destičkami) ve vertikálním směru podle velikosti napětí na vstupu a v horizontálním směru je vychylován periodickým spouštěním časové základny. Spouštění časové základny Horizontální pohyb světelného bodu musí začínat vždy při stejné hodnotě periodicky proměnného napětí, jinak by se tvořil nestabilní obraz. Spouštění časové základny provádí spouštěcí impuls tvořený v generátoru časové základny (interně), nebo se přivádí jako vnější napěťový impuls (externě). Interní časovou základnu tvoří pilový průběh napětí na horizontálních vychylovacích destičkách. Při zpětném pohybu do počáteční polohy je elektronový paprsek zatemněn, na stínítko nekreslí. Napětí na vertikálních destičkách (to sledujeme) v součtu s napětím na horizontálních destičkách (časová základna) vychyluje elektronový paprsek tak, že vykresluje skutečný časový průběh. Ovládací prvky dvoukanálového osciloskopu Funkce prvků 1 AUTOSET automatické nastavení 2 POWER síťový spínač 3 Y-POS. 1 vertikální posunutí kanálu I 4 INTENS nastavení jasu 5 FOCUS nastavení ostrosti 6 STORE MODE paměťový režim 7 LEVEL nastavení úrovně pro spouštění časové základny 8 X-POS. horizontální posun paprsku 9 VOLTS/DIV nastavení citlivosti (ve voltech na dílek rastru) 10 INPUT CH I vstup kanálu I 11 CH I přepínač spouštění časové základny 12 AC/DC oddělení stejnosměrné složky vstupního signálu (AC) na prvním kanálu 13 GD zemnící zdířka 14 DUAL jednokanálový, popř. dvoukanálový provoz 15 TRIG MODE druh spouštění časové základny 16 AC/DC oddělení stejnosměrné složky vstupního signálu (AC) na druhém kanálu 17 TIME/DIV perioda časové základny na 1 dílek Pravidla pro měření s osciloskopem Zpočátku nastavte nízkou citlivost (přepínač 9). Při měření je třeba spojit měřený objekt se zemnící zdířkou (13) a vstupem signálu kanálu I (10) nebo kanálu II osciloskopu. Nulovou úroveň signálu posuňte otočným knoflíkem (3) tak, aby byl vidět celý průběh (při této činnosti se přepínač vstupu - 12 pro kanál I, 16 pro kanál II . Nastaví na zemnící potenciál, tj. tlačítko GD). Kkmitočet časové základny nastavte tak, aby byla vidět aspoň jedna perioda signálu a aby signál stál.