31. 32. Sociální zabezpečení občanů

31. 32. Sociální zabezpečení občanů Sociální zabezpečení v Česku Sociální zabezpečení je v Česku hlavním nástrojem sociální politiky sloužící k naplnění jejích cílů. Z hlediska jednotlivce pak umožňuje předcházení, zmírňování a vyrovnávání se s nepříznivými sociálními situacemi. V České republice je sociální zabezpečení realizováno ve třech formách: • Sociální dávky jsou financovány prostřednictvím sytému sociálního a nemocenského pojištění nebo ze státního rozpočtu prostřednictvím dávek státní sociální podpory a sociální pomoci. • Sociální služby které svým klientům poskytují služby ambulantně nebo v jejich přirozeném prostředí. • Sociální azyly jsou typem rezidenčních sociálních služeb, které jsou poskytovány lidem kteří se o sebe nemohou z ekonomických, sociálních nebo zdravotních důvodů postarat. Vývoj po roce 1989 Sociální pojištění Pojistné Příjmy sociálního zabezpečení čili sociálního pojištění státního sociálního systému se skládají ze 3 druhů odvodů: • pojistné na důchodové zabezpečení (28 %), • pojistné na nemocenské pojištění (2,3 %), • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %). • pojistné na důchodové zabezpečení (25 %), • pojistné na nemocenské pojištění (2,3 %), • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %). Poplatníci pojistného Poplatníci pojistného se dělí do čtyř skupin. • zaměstnavatel, • zaměstnanec, • OSVČ, • dobrovolní účastníci důchodového pojištění. Dalšími účastníky nemocenského pojištění jsou zaměstnanci v pracovním poměru, OSVČ jsou povinny platit pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění (nikoliv příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud pojistné nezaplatí, nebude po nich vymáháno a nebudou penalizovány. K účasti na důchodovém pojištění se mohou přihlásit osoby starší 18 let. Vyměřovací základ Rozhodným obdobím, ze kterého se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z této částky nebude platit pojistné. Dojde ke stropování pojistného. Částka nad maximální vyměřovací základ se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec dosáhne maximální vyměřovací základ u více zaměstnavatelů, bude si moci po skončení kalendářního roku požádat o vrácení pojistného. Výše, způsob výpočtu a odvod Zaměstnavatel odvádí 25 % a zaměstnanec odvádí 6,5 %. Penále a splátky Nezaplatí-li poplatník pojistné ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, je plátce pojistného povinen platit Důchodové pojištění před dosažením 55 let pouze 1 rok. Započítává se výkon civilní služby, příprava zdravotně postižených na zaměstnání a doba pobírání invalidního důchodu III. stupně. Důchodový věk je stanoven zákonem podle roku narození. Státní politika zaměstnanosti Plná, produktivní a svobodně zvolená zaměstnanost je základním cílem hospodářské a sociální politiky