11.Způsoby spékání, odlévání

text

Odlévání je technologie, která je řazena mezi technologie ke zpracování kapalných systémů. Odlévat se dají jak termoplasty (PVC, PMMA, PA, atd.), tak i reaktoplasty (epoxidové, polyesterové, fenolické, apod. pryskyřice, PUR), v omezené míře latexy. Základem této technologie je převedení polymeru do stavu, kdy je hmota velmi dobře tekutá. Výhodou odlévání je výroba dílů bez vnitřního pnutí, výroba tvarově rozdílných dílů najednou, minimální odpad, konstrukční jednoduchost a nízké náklady na formy a stroje. Nevýhodou je omezení počtem vhodných plastů, nízká rozměrová přesnost, dlouhé pracovní cykly. Podle pohybu formy se odlévání dělí na gravitační, rotační a odstředivé. Odlévání do statických forem – gravitační lití je technologicky nejjednodušším způsobem, neboť na materiál působí pouze hydrostatický tlak a proto musí mít hmota velmi dobrou tekutost. Při odlévání do rotujících forem (rotační lití) se forma naplní přesně odměřeným množstvím hmoty, uzavře se a přesune se do vyhřívané komory. Formy se v komoře jednak ohřívají na stanovenou teplotu a zároveň se otáčejí obvykle kolem dvou vzájemně kolmých os rozdílnými otáčkami, které však nejsou vysoké (pod 50 ot.min-1) a které závisí na tokových vlastnostech plastu. Po ukončení procesu se formy chladí buď vzduchem nebo vodní mlhou, ale i zde se otáčejí. Délka cyklu závisí na tloušťce stěny. Odlévání do rotujících forem – odstředivé lití je založeno na stejném principu, jako rotační odlévání s tím rozdílem, že formy se otáčejí kolem jedné osy a otáčky jsou mnohem vyšší – až 1500 ot.min-1. V tomto případě jsou odstředivé síly mnohem větší, než síly gravitační. Spékáním a natavováním – se zpracovávají práškové termoplasty větších molekulových hmotností