22/23/24/25/ Mechanické vlastnosti dřeva

Mechanické vlastnosti dřeva = schopnost dřeva vzdorovat účinkům vnějších sil. Využívají se při používání dřeva jako konstrukčního matriálu. Mechanické vlastnosti: pevnost, deformovatelnost a technologické vlastnosti dřeva. Dřevo je materiál lehký a pružný. Mechanické vlastnosti dřeva jsou všeobecně velmi dobré, hlavně pevnost. Dřevo může být namáháno staticky (síla působící na materiál je v klidu) nebo dynamicky (působící síla mění směr i velikost). Podle druhu namáhání pak rozeznáváme pevnost dřeva v: a) tahu - Ve směru vláken - deformace se projevuje určitým prodloužením tělesa, až v konečné fázi dojde k roztržení pletiva.U dřev s vyšší pevností je roztržená část vláknitá nebo třískovitá, u dřev s menší pevností schodovitá až téměř hladká. - Napříč vláken - Se stoupající vlhkostí dřeva se jeho pevnost v tahu napříč vláken zmenšuje až do meze nasycení buněčných stěn b) tlaku - Působením tlaku na těleso podél vláken dojde k deformaci, projevující se zkrácením délky tělesa. Charakter deformace závisí na jakosti a stavbě dřeva. Důležitými činiteli jsou hustota a vlhkost dřeva c) smyku d) ohybu e) vzpěru Pevnost je dosti veliká zejména v tahu ve směru vláken a v pevnosti v ohybu. Jednou z nejdůležitějších vlastností dřeva je jeho ANIZOTROPNOST = v různých směrech má různé vlastnosti Dřevo je vláknitý materiál a je tedy ve směru podélné osy (ve směru vláken) mnohem pevnější než ve směru kolmém (příčném). Anizotropie dřeva je však trojsměrná. Z těchto důvodů rozlišujeme směr příčný, radiální a tangenciální. Hodnoty jednotlivých vlastností se liší v různých směrech. Mechanické vlastnosti dřeva, jmenovitě pevnost, ovlivňuje i řada dalších činitelů: hustota, obsah vody, suky, vady dřeva, teplota dřeva. Deformovatelnost dřeva -je schopnost dřeva měnit svoje rozměry a tvar při účinku působících sil. ÞTvrdost a pružnost Pružnosti - využívá se jí především u předmětů namáhaných na ohyb. Má-li dřevo dobře pružit, musí být dobře vysušené, podmínkou jsou i dlouhá, pravidelně uspořádaná vlákna (jasan, bříza, smrk, jedle). Schopnost nabývat počáteční tvar a rozměry po přerušení působení vnějších sil. Technologické vlastnosti dřeva -vlastnosti, kterých se používá pro charakterizování výrobků nebo i vlastního materiálu při různých výrobních technologií nebo při praktickém využití dřeva. Þ tvrdost dřeva - má vliv na obrobitelnost (habr, buk), Þ přerážecí práce, Þ štípatelnost dřeva, Þ schopnost dřeva držet mechanické spojovací prostředky, Þ ohýbatelnost dřeva, Þ opotřebovatelnost dřeva. Tvrdost dřeva - má význam při opracování dřeva a v těch případech, kdy se dřevo opotřebovává posunem, narážením a pod. Tvrdost dřeva je charakterizována jeho schopností odporovat vtláčení tělesa daného tvaru. Podle rychlosti zatížení: Statická tvrdost - zjišťování se provádí vtlačováním ocelového vtlačidla s polokulovitým zakončením do čelních, radiálních nebo tangenciálních ploch tělesa. Hodnoty statické tvrdosti jsou závislé na jeho vlhkosti. Čím je vlhkost dřeva vyšší, tím jsou hodnoty tvrdosti dřeva nižší. Na čelních plochách je vyšší než na bočních plochách. Rázová tvrdost - Mírou rázové tvrdosti dřeva je stopa, kterou zanechá ve dřevě ocelová kulička, která padá na dřevo z určité výšky. Hodnoty rázové tvrdosti se mění s vlhkostí dřeva až do meze nasycení buněčných stěn. Se stoupající vlhkostí hodnoty rázové tvrdosti klesají. Stanovuje se na radiálních plochách dřeva.