11. - 12. Multikulturní soužití

MULTIKULTURNÍ SOUŽITÍ Multikulturalismus je myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie), který zastává stanovisko, že v jednom státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou, a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát. Je živý v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí, a v některých z nich se uplatňuje i jako konkrétní politika státu. Cílem je politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, etnicitu či přesvědčení, a to tak, že si pokud možno zachovají své kulturní odlišnosti. Na rozdíl od multikulturality, což je fenomén, který konstatuje koexistenci různých socioekonomických seskupení na jednom území, je multikulturalismus cíl snažení, který se snaží tuto tendenci popsat jako žádoucí. Prosazuje se zejména v zemích západní Evropy, v severní Americe (USA, Kanada), ale také v Austrálii. Problém koexistence různých kultur a náboženství ve společném státě v moderní společnosti představuje velmi citlivou otázku. I snahy o řešení prostřednictvím požadavku na vzájemnou toleranci ovšem předpokládají, že se jejich členové dokáží navzájem alespoň domluvit. K tomu není třeba plná asimilace, tj. přijetí většinové kultury, ale přinejmenším vzájemné občanské uznání a znalost společného jazyka. Zkušenost navíc ukazuje, že příliš malá míra integrace menšiny a příchozí handicapuje (například pokud nemluví většinovým jazykem a shánějí zaměstnání), vede ke vzniku ghet (obvykle spjatých s vysokou mírou kriminality) a vyvolává nebezpečná napětí. Hledání rovnováhy mezi právem imigrantů na vlastní kulturu a udržením občanského míru a sociální stability celé společnosti se v různých částech světa ubírá různým směrem, problémy, včetně přistěhovaleckého násilí, však zasáhly jak země preferující model založený na formálním nerozlišování obyvatel podle původu, tak země kladoucí důraz na podporu menšinových identit. Mezi přistěhovalci často vznikají fundamentalistická hnutí, která se ostře vymezují proti hodnotám hostitelské země. Sám pojem multikulturalismu se tak v řadě zemí stává terčem kritiky a mluví se i o tom, že tento přístup selhal. Multikulturní společnost (multikulturalita)  v jedné společnosti, na jednom území, žijí lidé původem z různých kulturních prostředí  společnost, kde menšiny mají stejná práva jako majorita  menšiny se nemusí vzdávat většiny specifických a tradičních rysů své kulturní identity  jinakost, odlišnost jiných kultur je dokonce někdy společnosti (státem) podporována  znamená to nejenom rozdílnost kultur v chování, tradicích, hodnotách a normách, ale i hledání způsobu soužití Národnostní menšiny a etnika  Etnikum – etnická skupina je společenství lidí, kteří: • mají společný rasový původ • obvykle společný jazyk • sdílejí společnou kulturu  Národnostní (etnická) menšina je společenství občanů žijících na území státu, kteří se odlišují od ostatních občanů • společným etnickým původem • jazykem • kulturou • tradicemi Národnostní menšiny v ČR Na území České republiky žijí tyto menšiny:  Bulharská národnostní menšina  Chorvatská národnostní menšina  Maďarská národnostní menšina  Německá národnostní menšina  Polská národnostní menšina  Romská národnostní menšina  Rusínská národnostní menšina  Ruská národnostní menšina  Řecká národnostní menšina  Slovenská národnostní menšina  Srbská národnostní menšina  Ukrajinská národnostní menšina  dále jsou zde etnické a národností skupiny, avšak nejedná se o menšiny, neboť nejsou občany České republiky – např. Vietnamci, Rumuni. Zákonná úprava Listina lidských práv a svobod Hlava třetí: Práva národnostních a etnických menšin Článek 24 - Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Článek 25 - Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. Specifická zákonná úprava - tzv. "menšinový zákon" Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nabyl účinnosti dne 2. srpna 2001.