- materiály pro žáky
- třída 2.A, 2.C, 2.F, 2.K, 2.P, 2.S, 2.T, 2.Z, 2.I
- ON (2.A), ON (2.C), ON (2.F), ON (2.K), ON (2.P), ON (2.S), ON (2.T), ON (2.Z), ON (2.I)
- 11. - 12. Multikulturní soužití
11. - 12. Multikulturní soužití
MULTIKULTURNÍ SOUŽITÍ
Multikulturalismus je myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie), který zastává stanovisko, že v jednom státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou, a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát. Je živý v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí, a v některých z nich se uplatňuje i jako konkrétní politika státu. Cílem je politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, etnicitu či přesvědčení, a to tak, že si pokud možno zachovají své kulturní odlišnosti. Na rozdíl od multikulturality, což je fenomén, který konstatuje koexistenci různých socioekonomických seskupení na jednom území, je multikulturalismus cíl snažení, který se snaží tuto tendenci popsat jako žádoucí. Prosazuje se zejména v zemích západní Evropy, v severní Americe (USA, Kanada), ale také v Austrálii.
Problém koexistence různých kultur a náboženství ve společném státě v moderní společnosti představuje velmi citlivou otázku. I snahy o řešení prostřednictvím požadavku na vzájemnou toleranci ovšem předpokládají, že se jejich členové dokáží navzájem alespoň domluvit. K tomu není třeba plná asimilace, tj. přijetí většinové kultury, ale přinejmenším vzájemné občanské uznání a znalost společného jazyka. Zkušenost navíc ukazuje, že příliš malá míra integrace menšiny a příchozí handicapuje (například pokud nemluví většinovým jazykem a shánějí zaměstnání), vede ke vzniku ghet (obvykle spjatých s vysokou mírou kriminality) a vyvolává nebezpečná napětí. Hledání rovnováhy mezi právem imigrantů na vlastní kulturu a udržením občanského míru a sociální stability celé společnosti se v různých částech světa ubírá různým směrem, problémy, včetně přistěhovaleckého násilí, však zasáhly jak země preferující model založený na formálním nerozlišování obyvatel podle původu, tak země kladoucí důraz na podporu menšinových identit. Mezi přistěhovalci často vznikají fundamentalistická hnutí, která se ostře vymezují proti hodnotám hostitelské země. Sám pojem multikulturalismu se tak v řadě zemí stává terčem kritiky a mluví se i o tom, že tento přístup selhal.
Multikulturní společnost (multikulturalita)
v jedné společnosti, na jednom území, žijí lidé původem z různých kulturních prostředí
společnost, kde menšiny mají stejná práva jako majorita
menšiny se nemusí vzdávat většiny specifických a tradičních rysů své kulturní identity
jinakost, odlišnost jiných kultur je dokonce někdy společnosti (státem) podporována
znamená to nejenom rozdílnost kultur v chování, tradicích, hodnotách a normách, ale i hledání způsobu soužití
Národnostní menšiny a etnika
Etnikum – etnická skupina je společenství lidí, kteří:
• mají společný rasový původ
• obvykle společný jazyk
• sdílejí společnou kulturu
Národnostní (etnická) menšina je společenství občanů žijících na území státu, kteří se odlišují od ostatních občanů
• společným etnickým původem
• jazykem
• kulturou
• tradicemi
Národnostní menšiny v ČR
Na území České republiky žijí tyto menšiny:
Bulharská národnostní menšina
Chorvatská národnostní menšina
Maďarská národnostní menšina
Německá národnostní menšina
Polská národnostní menšina
Romská národnostní menšina
Rusínská národnostní menšina
Ruská národnostní menšina
Řecká národnostní menšina
Slovenská národnostní menšina
Srbská národnostní menšina
Ukrajinská národnostní menšina
dále jsou zde etnické a národností skupiny, avšak nejedná se o menšiny, neboť nejsou občany České republiky – např. Vietnamci, Rumuni.
Zákonná úprava
Listina lidských práv a svobod
Hlava třetí: Práva národnostních a etnických menšin
Článek 24
- Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Článek 25
- Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.
Specifická zákonná úprava - tzv. "menšinový zákon"
Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nabyl účinnosti dne 2. srpna 2001.