3) Obložení spojek

3) Spojkové obložení Požadavky na třecí plochy spojky: Protože jsou třecí plochy spojky vystaveny mechanickému i tepelnému namáhání, musí vyhovovat těmto požadavkům:  velká mechanická pevnost,  odolnost proti opotřebení,  odolnost proti vysokým teplotám,  nízké opotřebení protilehlého třecího materiálu,  konstantní hodnota součinitele tření i při značných teplotách,  bezhlučný chod. Další požadavky kladené na spojková obložení: Odolnost proti praskání – při vysokých otáčkách jsou obložení zatížena odstředivou silou, která způsobuje velká tahová napětí v obložení. Co nejmenší hmotnost – ovlivňuje moment setrvačnosti hmotnosti spojkového kotouče. Bude-li dosahovat příliš velkých hodnot, bude negativně ovlivňovat funkčnost převodovky a životnost její synchronizace. Proto vývoj směřuje k obložení s redukovanou hmotností. Materiály spojkového obložení: ORGANICKÁ OBLOŽENÍ: Dnes jsou používána nejčastěji. Obsahují výhradně bezazbestové materiály, kterými jsou: - skleněná vlákna, - minerální vlna, - uhlíková vlákna, - vlákna aromatických polyamidů. Jako plnící a nosný materiál slouží materiály s rozdílnými účinky: - baryt, kaolin, křemičitany a oxidy hliníku obložení zpevňují, - kovy, sulfidy kovů a oxidy kovů zlepšují procesy tvrzení a vulkanizace, - pryskyřice a bavlna zajišťují konstantní součinitel tření a redukují opotřebení, - pryskyřice slouží jako spojovací prostředek a ovlivňují součinitel tření Podle technologie výroby jsou: 1. Lisovaná obložení: Náhradní látky se intenzivně smísí s plnící hmotou a následuje vytvrzení ve formách za tepla pod tlakem. Takto vzniklé polotovary se mohou dodatečně mechanicky opracovávat. Výrobní postup je levný, plnící látky a vlákna se stejnoměrně promísí, což zajišťuje konstantní vlastnosti obložení. 2. Tkaná obložení: Základní substancí jsou dlouhovlákenné náhradní látky a vlákna mosazi, mědi i cínu. Tento materiál je spřádán do vláken a ta jsou tkána do sítí nebo do mřížovitých forem. Společně s plnící hmotou jsou tyto polotovary tvrzeny ve formách za vysokého tlaku a teploty. Výhoda těchto tkaných obložení spočívá ve vysoké odolnosti vůči vysokým otáčkám. 3. Vinutá obložení: Vyráběla se v minulosti převážně z azbestu. Azbestová vlákna byla společně s kovovými vlákny utkána do příze, napuštěna plnící hmotou a spirálovitě navinuta. Jejich hlavní výhodou byly nízká hmotnost a velká odolnost vůči vysokým otáčkám. Charakteristické parametry organických obložení:  Součinitel tření: 0,26 až 0,3.  Tepelná odolnost: do 300 oC.  Použití: u suchých spojek. Materiály spojkového obložení: ANORGANICKÁ SPÉKANÁ OBLOŽENÍ - KOVOVÁ: Jsou určena pro velmi silně tepelně namáhané spojky. Podle hlavních komponentů rozlišujeme směsi:  - ze spékaného bronzu,  - ze spékaného železa. Na základě rozdílného podílu složky lze ovlivnit součinitel tření i charakteristiku obložení.  - uhlíkové,  - oxidu hliníku,  - křemence,  - magnezitu,  - mullitu ANORGANICKÉ: Pro extrémně vysoké tepelné zatížení se používají speciální spékané materiály s velkým podílem keramických přídavných látek. Tato obložení jsou velmi křehká a proto musí být upevněna na nosičích obložení. Součinitel tření anorganických obložení: až 0,5. To má za následek: - podstatné zvýšení přenášeného výkonu, - silné opotřebení protilehlé třecí plochy. Dalšími vlastnostmi anorganických obložení jsou velká hmotnost obložení a tím vysoký moment setrvačnosti spojkového kotouče, vysoká tepelná odolnost – až do 600 oC, velmi dobrá odolnost proti opotřebení. Používají se u spojek speciálních vozidel, např. závodních. Na třecích plochách obložení bývá soustava drážek, které slouží: - k odvodu otěru z obložení (samočistící účinek), - k cirkulaci proudu chladícího vzduchu, - k zabránění zanášení protilehlé třecí plochy.