- materiály pro žáky
- třída 2.A
- AUT (2.A)
- 3) Obložení spojek
3) Obložení spojek
3) Spojkové obložení
Požadavky na třecí plochy spojky:
Protože jsou třecí plochy spojky vystaveny mechanickému i tepelnému namáhání, musí vyhovovat těmto požadavkům:
velká mechanická pevnost,
odolnost proti opotřebení,
odolnost proti vysokým teplotám,
nízké opotřebení protilehlého třecího materiálu,
konstantní hodnota součinitele tření i při značných teplotách,
bezhlučný chod.
Další požadavky kladené na spojková obložení:
Odolnost proti praskání – při vysokých otáčkách jsou obložení zatížena odstředivou silou, která způsobuje velká tahová napětí v obložení.
Co nejmenší hmotnost – ovlivňuje moment setrvačnosti hmotnosti spojkového kotouče. Bude-li dosahovat příliš velkých hodnot, bude negativně ovlivňovat funkčnost převodovky a životnost její synchronizace. Proto vývoj směřuje k obložení s redukovanou hmotností.
Materiály spojkového obložení:
ORGANICKÁ OBLOŽENÍ:
Dnes jsou používána nejčastěji. Obsahují výhradně bezazbestové materiály, kterými jsou:
- skleněná vlákna,
- minerální vlna,
- uhlíková vlákna,
- vlákna aromatických polyamidů.
Jako plnící a nosný materiál slouží materiály s rozdílnými účinky:
- baryt, kaolin, křemičitany a oxidy hliníku obložení zpevňují,
- kovy, sulfidy kovů a oxidy kovů zlepšují procesy tvrzení a vulkanizace,
- pryskyřice a bavlna zajišťují konstantní součinitel tření a redukují opotřebení,
- pryskyřice slouží jako spojovací prostředek a ovlivňují součinitel tření
Podle technologie výroby jsou:
1. Lisovaná obložení:
Náhradní látky se intenzivně smísí s plnící hmotou a následuje vytvrzení ve formách za tepla pod tlakem. Takto vzniklé polotovary se mohou dodatečně mechanicky opracovávat. Výrobní postup je levný, plnící látky a vlákna se stejnoměrně promísí, což zajišťuje konstantní vlastnosti obložení.
2. Tkaná obložení:
Základní substancí jsou dlouhovlákenné náhradní látky a vlákna mosazi, mědi i cínu. Tento materiál je spřádán do vláken a ta jsou tkána do sítí nebo do mřížovitých forem. Společně s plnící hmotou jsou tyto polotovary tvrzeny ve formách za vysokého tlaku a teploty. Výhoda těchto tkaných obložení spočívá ve vysoké odolnosti vůči vysokým otáčkám.
3. Vinutá obložení:
Vyráběla se v minulosti převážně z azbestu. Azbestová vlákna byla společně s kovovými vlákny utkána do příze, napuštěna plnící hmotou a spirálovitě navinuta. Jejich hlavní výhodou byly nízká hmotnost a velká odolnost vůči vysokým otáčkám.
Charakteristické parametry organických obložení:
Součinitel tření: 0,26 až 0,3.
Tepelná odolnost: do 300 oC.
Použití: u suchých spojek.
Materiály spojkového obložení:
ANORGANICKÁ SPÉKANÁ OBLOŽENÍ - KOVOVÁ:
Jsou určena pro velmi silně tepelně namáhané spojky. Podle hlavních komponentů rozlišujeme směsi:
- ze spékaného bronzu,
- ze spékaného železa.
Na základě rozdílného podílu složky lze ovlivnit součinitel tření i charakteristiku obložení.
- uhlíkové,
- oxidu hliníku,
- křemence,
- magnezitu,
- mullitu
ANORGANICKÉ:
Pro extrémně vysoké tepelné zatížení se používají speciální spékané materiály s velkým podílem keramických přídavných látek. Tato obložení jsou velmi křehká a proto musí být upevněna na nosičích obložení.
Součinitel tření anorganických obložení: až 0,5.
To má za následek:
- podstatné zvýšení přenášeného výkonu,
- silné opotřebení protilehlé třecí plochy.
Dalšími vlastnostmi anorganických obložení jsou velká hmotnost obložení a tím vysoký moment setrvačnosti spojkového kotouče, vysoká tepelná odolnost – až do 600 oC, velmi dobrá odolnost proti opotřebení. Používají se u spojek speciálních vozidel, např. závodních.
Na třecích plochách obložení bývá soustava drážek, které slouží:
- k odvodu otěru z obložení (samočistící účinek),
- k cirkulaci proudu chladícího vzduchu,
- k zabránění zanášení protilehlé třecí plochy.