16. Motory zážehové a vznětové

16. Motory zážehové a vznětové Zážehový motor je spalovací motor, u něhož je směs paliva a vzduchu ve válci zapálena (zažehnuta) elektrickou jiskrou, kterou obvykle vytvoří zapalovací svíčka. Tím se liší od vznětového motoru, kde dochází k samovznícení vstříknutého paliva samotnou teplotou stlačeného vzduchu. Fáze čtyřdobého zážehového motoru Sání: při sání se posouvá otáčející se kliková hřídel pístem dolů, čímž píst nasává do prostoru nad ním hořlavou směs paliva (obvykle benzín) a vzduchu otevřeným sacím ventilem. Komprese: při kompresi se uzavře sací ventil a kliková hřídel posouvá píst nahoru, kde se stlačuje směs paliva a vzduchu až na jednu osminu svého původního objemu. Expanze: v horní úvrati pohybu pístu se směs zapálí jiskrou ze zapalovací svíčky a dojde k výbuchu. Vzniklé teplo způsobí expanzi směsi a tlačí píst dolů. Výfuk: při dalším zvedání pístu se otevře výfukový ventil a dojde k výfuku plynů. Dvoudobý zážehový spalovací motor- pracovní cyklus ve dvou fázích - sání a komprese, expanze a výfuk Vznětové motory - obvykle pracují jako čtyřdobé spalovací motory. Od motorů zážehových, se liší tím, že palivo je do něj dopravováno odděleně od vzduchu. Do spalovacího prostoru se nejprve nasává vzduch (fáze sání) při tlaku 0,08–0,085 MPa. Po uzavření sacího ventilu se nasátý vzduch stlačuje (komprimuje), píst se pohybuje směrem k horní úvrati, jeho teplota roste na 550–800 °C a tlak stoupá na cca 3 až 4 MPa (při kompresním poměru okolo 1÷14 až 20). Před horní úvratí je tryskou do válce vstříknuta čerpadlem pod tlakem až 200 MPa přesně odměřená dávka paliva (obvykle nafta), která je jemně rozprášena. Palivo začne hořet samovznícením ve vzduchu ohřátém kompresí. Ve fázi expanze je pak vzniklý tlak převeden na mechanickou práci. V poslední fázi (výfuk) se otevírá výfukový ventil a spaliny jsou vytlačeny do výfuku.