- materiály pro žáky
- třída 2.A, 2.C, 2.F, 2.K, 2.P, 2.S, 2.T, 2.Z
- ON (2.A), ON (2.C), ON (2.F), ON (2.K), ON (2.P), ON (2.S), ON (2.T), ON (2.Z)
- 7. Volby v ČR
7. Volby v ČR
Volby v České republice
Co jsou volby?
Jde o nejdůležitější projev demokracie
Jde o akt, v němž oprávnění voliči volí své zástupce do určitých funkcí a orgánů. Občan má prostřednictvím svobodných voleb možnost vybrat si mezi několika politickými alternativami.
Voličům je umožněno své zástupce kontrolovat, protože volby se pravidelně opakují a pokud lidé nejsou se současným zástupcem spokojení, zvolí si jiného.
Základní vlastnosti voleb
Základní vlastnosti voleb nám stanovuje Ústava u jednotlivých typů voleb – například volby do Poslanecké sněmovny mají dle čl.18/1 být „ Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.“
Základními znaky voleb jsou:
Všeobecnost – z účasti na volbách nesmí být vyloučena žádná skupina obyvatelstva (například ženy)
Rovnost – hlas jednoho voliče má stejnou váhu jako hlas jiného voliče
Přímost – volič rozhoduje o volbě kandidáta bezprostředně (sám) a ne zprostředkovaně (například, že by si zvolil svého volitele a ten teprve volil zástupce občanů)
Tajnost – je nemožné zjistit, kdo jakým způsobem hlasoval. Má se tím předejít nátlaku a přesvědčení.
Druhy volebních systémů
Své zástupce si mohou občané zvolit pomocí několika způsobů, kterými mohou voliči projevit svou vůli.
Poměrný volební systém – voliči odevzdávají hlasy pro kandidátní listiny politických stran nikoliv pro jednotlivé kandidáty. Složení voleného orgánu pak odpovídá tomu, kolik hlasů získala strana ve volbách (získala 20% hlasů, tak má 20% mandátů).
Většinový volební systém – voliči volí v jednomandátových volebních obvodech jednotlivé kandidáty a zvítězí ten, kdo získal nejvíce hlasů.
Poměrný volební systém má výhodu, že lépe odráží politické rozložení politických sil ve společnosti (do voleného orgánu se dostanou i menšiny). Nevýhodou je pak, politická moc s tříští a aby vznikly stabilní vlády musí vzniknout koaliční vlády (jsou složené z více politických stran).
Většinový volební systém napomáhá stabilitě politického systému (vládne jedna strana) a lepší identifikace voliče se svým kandidátem. Nevýhodou je, že se do voleného orgánu nedostanou menšiny.
V ČR jsou volené orgány voleny jak poměrným volebním systémem (Poslanecká sněmovna, zastupitelstva obcí a krajů) i většinovým volebním systémem (Senát, prezident).
Pasivní a aktivní volební právo
Pasivní volební právo = právo být volen
Existují různé podmínky pro různé volby
Do Poslanecké sněmovny může být občan ČR být volen od 21 let, do zastupitelstva obce a kraje od 18 let a do Senátu a jako prezident od 40 let
Aktivní volební právo = právo volit
Právo volit své zástupce mají občané ČR způsobilí k právním úkonům - od 18 let.
Jaké se v ČR konají volby?
V ČR se konají tyty typy voleb:
Volby do Poslanecké sněmovny
- vyhlašuje je nejpozději 90 před jejich konání prezident ČR. Konají se každé 4 roky
- volí se ve 14 volebních krajích (hranice obvodů kopíruje hranice krajů). Volí se 200 poslanců podle velikosti kraje (čím větší kraj tím více má poslanců)
- volen je občan ČR starší 21 let a volit může občan ČR starší 18 let
- volí se z kandidátních stran politických stran a je možno dát dva preferenční hlasy – kandidáti s více jak 10% preferenčních hlasů se dostávají do čela kandidátky
- volí se poměrným volebním systémem. Do Poslanecké sněmovny se dostane politická strana, jež získala více než 5% hlasů.
Volby do Senátu
- 81 senátorů je voleno v 81 volebních obvodech. Hranice volebního obvodu se mohou měnit (když se sníží nebo zvýší počet obyvatel obvodu o 15%). Mandát senátora je 6letý.
- volby se konají každé 2 roky, kdy se obmění 1/3 senátorů (27 mandátů). Pasivní volební právo je pro občana ČR od 40 let.
- kandidovat může jak kandidát politické strany tak i nezávislý kandidát, jež získá alespoň 1 000 podpisů oprávněných voličů daného obvodu
- volí se ve většinovým volebním systémem v 81 jednomandátových obvodech. Vítězí kandidát s nadpoloviční většinou hlasů. Pokud nedostane nadpoloviční počet hlasů kandidát v 1. kole
postupují do 2. kola kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve 2. kole se stane senátorem ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů.
Volič si vybírá z kandidátních listin politických stran a do parlamentu se dostane každá politická strana, která dostane více než 5% hlasů.
Volby do zastupitelstev obcí a krajů
- volby vyhlašuje 90 dnů před konáním prezident republiky
- volební období je 4leté a pasivní volební právo je pro občany starší 18 let
- voliči do zastupitelstev obcí a krajů musí mít trvalý pobyt na území obce či kraje
- zastupitelstva obcí i krajů mají počet mandátů podle počtu obyvatel daného kraje a obce (čím větší, tím je vyšší počet mandátů zastupitelstva)
- volí se poměrným volebním systémem. Do zastupitelstva se dostává politická strana, jež získala alespoň 5% hlasů.
Minimální počet členů zastupitelstva obce musí být 5, maximální počet členů zastupitelstva obce může být až 55, přičemž Zastupitelstvo hlavního města Prahy může mít až 70 členů.
Volby prezidentské
- prezidentem je od ledna 2013 volen lidem na dobu 5 let
- Česká republika je jedním velkým volebním obvodem. Prezidentem může být občan ČR starší 40 let, kterého nominuje politická strana zastoupená v parlamentu nebo získá podpisy alespoň
50 000 oprávněných voličů.
Prezidentem se stane kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud ji nezíská, postupují do druhého kola kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve druhém kole je pak zvolen kandidát s nadpolovičním počtem hlasů.
Volby do Evropského parlamentu
- Evropský parlament je společným parlamentem pro všechny členské země EU. ČR v něm má 22 zástupců.
- poslanci jsou voleni na dobu 5 let poměrným volebním systémem, kdy Česká republika je jedním volebním obvodem
- právo volit má občan ČR a členského státu pokud má alespoň 45 dní v ČR trvalý či přechodný pobyt a je starší 18 let. Pasivní volební právo (právo být zvolen) má za stejných podmínek
osoba starší 21 let.
Přípravu, organizaci a konání voleb připravuje Státní volební komise, jíž je nadřízeno ministerstvo vnitra. Výsledky voleb zjišťuje Český statistický úřad.