7. Volby v ČR

Volby v České republice Co jsou volby? Jde o nejdůležitější projev demokracie Jde o akt, v němž oprávnění voliči volí své zástupce do určitých funkcí a orgánů. Občan má prostřednictvím svobodných voleb možnost vybrat si mezi několika politickými alternativami. Voličům je umožněno své zástupce kontrolovat, protože volby se pravidelně opakují a pokud lidé nejsou se současným zástupcem spokojení, zvolí si jiného. Základní vlastnosti voleb Základní vlastnosti voleb nám stanovuje Ústava u jednotlivých typů voleb – například volby do Poslanecké sněmovny mají dle čl.18/1 být „ Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.“ Základními znaky voleb jsou: Všeobecnost – z účasti na volbách nesmí být vyloučena žádná skupina obyvatelstva (například ženy) Rovnost – hlas jednoho voliče má stejnou váhu jako hlas jiného voliče Přímost – volič rozhoduje o volbě kandidáta bezprostředně (sám) a ne zprostředkovaně (například, že by si zvolil svého volitele a ten teprve volil zástupce občanů) Tajnost – je nemožné zjistit, kdo jakým způsobem hlasoval. Má se tím předejít nátlaku a přesvědčení. Druhy volebních systémů Své zástupce si mohou občané zvolit pomocí několika způsobů, kterými mohou voliči projevit svou vůli. Poměrný volební systém – voliči odevzdávají hlasy pro kandidátní listiny politických stran nikoliv pro jednotlivé kandidáty. Složení voleného orgánu pak odpovídá tomu, kolik hlasů získala strana ve volbách (získala 20% hlasů, tak má 20% mandátů). Většinový volební systém – voliči volí v jednomandátových volebních obvodech jednotlivé kandidáty a zvítězí ten, kdo získal nejvíce hlasů. Poměrný volební systém má výhodu, že lépe odráží politické rozložení politických sil ve společnosti (do voleného orgánu se dostanou i menšiny). Nevýhodou je pak, politická moc s tříští a aby vznikly stabilní vlády musí vzniknout koaliční vlády (jsou složené z více politických stran). Většinový volební systém napomáhá stabilitě politického systému (vládne jedna strana) a lepší identifikace voliče se svým kandidátem. Nevýhodou je, že se do voleného orgánu nedostanou menšiny. V ČR jsou volené orgány voleny jak poměrným volebním systémem (Poslanecká sněmovna, zastupitelstva obcí a krajů) i většinovým volebním systémem (Senát, prezident). Pasivní a aktivní volební právo Pasivní volební právo = právo být volen Existují různé podmínky pro různé volby Do Poslanecké sněmovny může být občan ČR být volen od 21 let, do zastupitelstva obce a kraje od 18 let a do Senátu a jako prezident od 40 let Aktivní volební právo = právo volit Právo volit své zástupce mají občané ČR způsobilí k právním úkonům - od 18 let. Jaké se v ČR konají volby? V ČR se konají tyty typy voleb: Volby do Poslanecké sněmovny - vyhlašuje je nejpozději 90 před jejich konání prezident ČR. Konají se každé 4 roky - volí se ve 14 volebních krajích (hranice obvodů kopíruje hranice krajů). Volí se 200 poslanců podle velikosti kraje (čím větší kraj tím více má poslanců) - volen je občan ČR starší 21 let a volit může občan ČR starší 18 let - volí se z kandidátních stran politických stran a je možno dát dva preferenční hlasy – kandidáti s více jak 10% preferenčních hlasů se dostávají do čela kandidátky - volí se poměrným volebním systémem. Do Poslanecké sněmovny se dostane politická strana, jež získala více než 5% hlasů. Volby do Senátu - 81 senátorů je voleno v 81 volebních obvodech. Hranice volebního obvodu se mohou měnit (když se sníží nebo zvýší počet obyvatel obvodu o 15%). Mandát senátora je 6letý. - volby se konají každé 2 roky, kdy se obmění 1/3 senátorů (27 mandátů). Pasivní volební právo je pro občana ČR od 40 let. - kandidovat může jak kandidát politické strany tak i nezávislý kandidát, jež získá alespoň 1 000 podpisů oprávněných voličů daného obvodu - volí se ve většinovým volebním systémem v 81 jednomandátových obvodech. Vítězí kandidát s nadpoloviční většinou hlasů. Pokud nedostane nadpoloviční počet hlasů kandidát v 1. kole postupují do 2. kola kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve 2. kole se stane senátorem ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů. Volič si vybírá z kandidátních listin politických stran a do parlamentu se dostane každá politická strana, která dostane více než 5% hlasů. Volby do zastupitelstev obcí a krajů - volby vyhlašuje 90 dnů před konáním prezident republiky - volební období je 4leté a pasivní volební právo je pro občany starší 18 let - voliči do zastupitelstev obcí a krajů musí mít trvalý pobyt na území obce či kraje - zastupitelstva obcí i krajů mají počet mandátů podle počtu obyvatel daného kraje a obce (čím větší, tím je vyšší počet mandátů zastupitelstva) - volí se poměrným volebním systémem. Do zastupitelstva se dostává politická strana, jež získala alespoň 5% hlasů. Minimální počet členů zastupitelstva obce musí být 5, maximální počet členů zastupitelstva obce může být až 55, přičemž Zastupitelstvo hlavního města Prahy může mít až 70 členů. Volby prezidentské - prezidentem je od ledna 2013 volen lidem na dobu 5 let - Česká republika je jedním velkým volebním obvodem. Prezidentem může být občan ČR starší 40 let, kterého nominuje politická strana zastoupená v parlamentu nebo získá podpisy alespoň 50 000 oprávněných voličů. Prezidentem se stane kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud ji nezíská, postupují do druhého kola kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve druhém kole je pak zvolen kandidát s nadpolovičním počtem hlasů. Volby do Evropského parlamentu - Evropský parlament je společným parlamentem pro všechny členské země EU. ČR v něm má 22 zástupců. - poslanci jsou voleni na dobu 5 let poměrným volebním systémem, kdy Česká republika je jedním volebním obvodem - právo volit má občan ČR a členského státu pokud má alespoň 45 dní v ČR trvalý či přechodný pobyt a je starší 18 let. Pasivní volební právo (právo být zvolen) má za stejných podmínek osoba starší 21 let. Přípravu, organizaci a konání voleb připravuje Státní volební komise, jíž je nadřízeno ministerstvo vnitra. Výsledky voleb zjišťuje Český statistický úřad.