- materiály pro žáky
- třída 1.I
- VOD (1.I)
- 19.-20. Fyzikální vlastnosti materiálu
19.-20. Fyzikální vlastnosti materiálu
19.-20. Fyzikální vlastnosti materiálu
Z fyzikálních vlastností jsou v praxi instalatéra nejdůležitější hustota, teplota tavení,
teplotní roztažnost, tepelná a elektrická vodivost.
Hustota - vyjadřuje poměr hmotnosti látky vzhledem k jejímu objemu. Hustota je funkcí teploty.
V případě použití základních jednotek např. hustota oceli 7 850kg/m3 by při použití vycházela veliká čísla
je tedy používáno vyjádření 7,850 kg/dm3.
Hustoty jednotlivých materiálů jsou dány v tabulkách (např. uč. Materiály pro učební obor Instalatér)
Teplota tavení (tuhnutí) je teplota, kdy dochází ke změně skupenství látky. Je - li teplota látky vyšší než je teplota tavení
pak je ve stavu tekutém a naopak. Teplota tavení má význam např. pro svařování nebo pro slévání a pod.
V případě mědi je teplota tavení 1083 °C, u oceli 1539 °C, a také další údaje opět v tabulkách.
Teplotní roztažnost řeší instalatér u potrubí - jedná se o délkovou teplotní roztažnost (dilataci) a dále
je v určitých případech je řešena teplotní roztažnost objemová
Pro určení délkové teplotní roztažnosti je třeba znát druh materiálu trubky, její původní délku a teplotní rozdíl.
V případě materiálu je dán součinitel délkové teplotní roztažnosti (opět v tabulkách) a určení se provede výpočtem
Objemová teplotní roztažnost je nebezpečný jev u láhví s plyny - nesmí se nacházet v místech, kde se mohou
zahřívat např. u zdroje tepla nebo na přímém slunci.
Tepelná vodivost je schopnost látek přenášet tepelnou energii což instalatéři využívají u materiálů, které dobře
vedou teplo (měď, hliník..) nebo teplo nevedou (izolační materiály) polystyren, polyuretan - izolace domů.
Elektrická vodivost je spojována nejčastěji s mědí, měděné vodiče, plechy, dráty a pod ve výrobcích
pro instalatéry např. regulátory.