3.-4. Vývoj cukrářství u nás

Historie cukrářství v českých zemích V 19. století dochází největšímu rozmachu ve výrobě cukrovinek. Začala se pěstovat a zpracovávat cukrová řepa a vznikly tak i první cukrovary. Od té doby jsme svědky stále nových a nových rozmanitých druhů čokoládových i nečokoládových cukrovinek. Cukrářství prožívá svůj velký boom. Úplně první zmínky o cukrářích najdeme již kolem roku 1500, kdy se stal známým pražský cukrář Mates. Jak uvádí archiv města Prahy, o sto let později již bylo v Praze evidováno 14 cukrářů. Vznik cukrářských cechů souvisí se vznikem cechů pekařských a perníkářských. Tovaryši, kteří vyráběli perník u pekařů, dostali jméno perníkáři. To jim zůstalo, i když si následně založili svoji samostatnou živnost. Zpočátku byli perníkáři i cukráři spojeni v jednom cechu s pekaři, ale po nějakém čase se perníkáři a cukráři osamostatnili a založili si svůj vlastní cech perníkářský nebo cukrářský. Dle dochovaných údajů byly tyto cechy rušeny a museli se pak zakládat nové. Následkem špatných politických poměrů po bitvě na Bílé hoře utrpěla v Praze všechna řemesla. Mnozí Češi byli z Prahy vyhnáni, a tím se počet perníkářů a cukrářů zúžil na minimum, což pak vedlo k zániku cechů. Ti perníkáři a cukráři, co v Praze zůstali, byli přiděleni později do společného cechu s pekaři. V roce 1724 byl v Praze opět obnoven samostatný cech perníkářský a cukrářský. Jeho tvůrce a zakladatel byl pražský perníkář Mikuláš Škoda. V roce 1810 vznikl první cukrovar v Čechách, a to ve Zbraslavi. Postupem času se české cukrovarnictví dostalo mezi přední výrobce cukru v Evropě. Novodobé dějiny cukrářství v českých zemí Novodobé dějiny cukrářství ovlivnilo především zavádění nové technologie výroby. Mnoho českých cukrářů se učilo v jiných evropských zemích a do Čech přinášeli tyto nové poznatky a zkušenosti, díky čemuž se cukrářské řemeslo rozvíjelo i u nás. První škola pro cukráře byla založena až v roce 1926. Bohulibý rozvoj cukrářského řemesla narušily politické události po roce 1948 a všichni cukráři upadli do znárodňovacího procesu. A malí cukrářští živnostníci zanikli úplně. Cukrářská profese se tak stala součástí pekárenství. Drobní cukráři živnostníci tak byli v 50. letech nahrazování vznikem národních podniků ve městech nebo družstev v rámci venkova. S obrovským rozvojem moderních technologií dochází ke značnému rozšiřování sortimentu výroby. Vývoj moderní doby přeje sdružování výrobců do masivních uskupení a technologie výroby se stále mění. V posledních letech bohužel zaznamenáváme snižování kvality cukrářských výrobků, a to díky používání umělých barviv, náhražek, chemických přísad apod. Nicméně cukrovinky, zákusky a dorty jsou natolik oblíbeným artiklem, že v dnešní době, která naproti tomu také přeje renesanci drobných poctivých cukrářů, se opět najdou cukráři, kteří své cukrovinky tvoří podle tradičních receptů, a mohou tak konkurovat nadnárodním společnostem.