16) Spoje rozebíratelné a nerozebíratelné

14) Spoje rozebíratelné a nerozebíratelné Rozebíratelné spoje Kolíky Kolík zajišťuje dvě součásti proti posuvu nebo při otáčení. V některých případech se kolíku použije jako hřídelíku nebo čepu, kolem něhož dvě součásti kývají. a) Kolík válcový, jeho uložení v díře je pevné. Čepy Pro přenos otáčivého pohybu se používají tyto tři základní součásti : hřídel, ložisko a spojka. Pro přenos otáčivého pohybu se používají tyto tři základní součásti : hřídel, ložisko a spojka. Čepy nenormalizované mají rozličný tvar hlav, nebo celkově rozličný tvar. Kulový čep dovoluje hřídeli nejen otáčivý pohyb, ale i výkyvy. Klíny a pera Klínový spoj slouží k přenosu otáčivého pohybu z jedné součásti na druhou. Obvykle jde o spoj hřídele s nábojem. Pera a drážkové hřídele Pero je spojovací součást, která je podobná klínu a má stejný účel, tj. přenos kroutícího momentu. Od klínu se však liší tím, že nemá úkos a že se náboj může na hřídeli posouvat. Šroubové spoje Poměrně snadno a rychle lze spojované součásti uvolnit, jsou – li spojeny šroubem, jak vidíme na obrázku. Šroub s maticí, popř. podložkou je tu spojovací součástí. Šroub se skládá z  Dříku se závitem  Hlavy  Matice  Podložky Šrouby pro utahování šroubovákem jsou opatřeny zářezem a dělí se podle tvaru hlavy na šrouby : a) S hlavou válcovou b) S hlavou půlkulovou c) Zápustné d) S čočkovitou hlavou e) Stavěcí s hrotem Šrouby pro utahování klíčem mají hlavu čtyřhrannou , nejčastěji však šestihrannou ), popř. čtyřhrannou se zkosením hran– tzv upínací šroub. Nerozebíratelné spoje Nýty a nýtové spoje Nýtové spoje patří mezi spoje nerozebíratelné. Nýtový spoj lze vytvořit pouze ze spojovaných součástí – přímé nýtování, nebo snýtováním spojovaných částí nýtování nepřímé. Nýtování se však dnes velmi často nahrazuje novější technologií, tj. svařováním, popř. někdy lepením. V současné době se nýtují převážně jen konstrukce z lehkých plechů a plechů těžko svařitelných, např. při stavbě letadel, dále součásti stavebních kování a součásti v některých oborech elektrotechniky. U přímého nýtování se na jedné spojované části vytvoří dřík ( osazení ) a v druhé díra. Roznýtováním vznikne závěrná hlava, která může mít různý tvar a jež obě části spojí. Takto se spojují např. součásti stavebního kování a součásti v přesné mechanice. Při nepřímém nýtování se nýty spojují plechy a tyče různých průřezů. Podstatou nýtovaných spojů je sevření spojovaných součástí mezi hlavy nýtů. Nýt se vkládá dříkem do vyvrtané nebo prostřižené díry a ručním nebo strojním roznýtováním přečnívajícího konce dříku se zastudena nebo u větších nýtu zatepla vytvoří závěrná hlava nýtu. Používáme nýty : a) Nýt konstrukční ( pro ocelové konstrukce, např. jeřábové mosty aj. ) b) Nýt kotlový ( pro kotle a jiné tlakové nádoby ) c) Nýty zápustné ( používají se tam, kde nemají hlavy nýtů přečnívat nad povrch spojované součásti; používají se i nýty oboustranně zapuštěné ) d) Nýty s čočkovitou hlavou e) Pro menší předměty a tenčí plechy se používají tzv. nýty drobné, vyráběné z různých kovů. Tlakové spoje Tlakové spoje jsou spoje součástí, které vznikly vzájemným tlakem jejich válcovitých nebo kuželovitých částí. Dřívější název spoje nalisované zahrnuje pouze jeden druh tlakových spojů. Lepené spoje Novým způsobem spojování strojních součástí je lepení. U nás se nejvíce používají lepidla z epoxidových pryskyřic. Pevnost ve smyku při klidném namáhání je u lepidla CHS – Epoxy 100 až 350 kp/cm2, při proměnném namáhání až 160 kp/cm2. Lepený je velmi rychlý, a tedy i levný způsob spojování. Odpadá zde příprava spoje, jako je vyměřování, důlčíkování a vrtání děr, nezbytné např. u nýtování. Není zde třeba zvláštních spojovacích součástí, jako jsou kolíky, šrouby, nýty aj. Tím se snižuje i váha spojů a celých součástí strojů a konstrukcí. Lepit lze i kov s plastickou hmotou, plastické hmoty navzájem, nebo kovové materiály s nekovovými. Je nutno ovšem hledat takovou polohu stykových lepených ploch, aby byl spoj pokud možno namáhán jen na smyk. Pájené spoje Pájení je spojování částí ze stejných nebo různých roztavených kovů jiným kovem s nižším bodem tavení, než mají spojované součásti. Spoj vznikne prolínáním ( difundováním ) pájky do spojovaného materiálu. Pájení se používání nejčastěji k dosažení pevného spojení, k utěsnění otvorů, vyplnění dutin a k potáhnutí povrchu kovu jinými kovy. Pájení rozdělujeme podle bodu tavení spojovaných kovů na : Měkké pájení – do 500°C Tvrdé pájení – nad 500°C Tvrdé pájky jsou slitiny mědi; nejčastěji se používá pájka MS 60 SI. Pro náročné spoje se používá pájka MS 60 Ag. Tepelným zdrojem je acetyléno-kyslíkový plamen. Svárové spoje