14) Snímače a čidla -teplota, vzduch, klepání

14) Snímače a čidla – vzduch, teplota, klepání Snímač tlaku Měří tlak v sacím potrubí za škrtící klapkou, převádí ho na napětí a podle hodnoty napětí dochází ke změně doby trvání vstřiku ( doby otevření vstřikovacích ventilů ). Měřící klapka s potenciometrem Na klapku působí síla proudícího vzduchu, proti ní působí síla pružina. Klapka ovládá potenciometr a jeho napětí slouží pro nastavení dávky paliva řídící elektronikou. Tento měřič byl používán od počátku sedmdesátých let do počátku devadesátých let. Měřiče se žhaveným měřícím elementem U těchto měřičů se využívá závislosti mezi rychlostí proudění vzduchu a odporem žhaveného elementu. Původní provedení měřičů používalo žhavený drát, v současnosti se používá žhavený kovový povlak na nosné destičce. Měřič úhlu pootočení škrtící klapky Tento systém měření množství vzduchu vychází ze závislosti mezi úhlem pootočení škrtící klapky a množstvím vzduchu, které takto otevřenou klapkou proteče. Škrtící klapka ovládá potenciometr. Systém byl vyvinut pro jednobodová vstřikování. Snímače teploty Signál teploty výrazně ovlivňuje tvorbu směsi. Nejvýznamněji se projevuje při studeném startu a ve fázi zahřívání motoru. Obvykle je snímána teplota chladící kapaliny a teplota nasávaného vzduchu. Nejčastěji se používají odporové snímače teploty. V těchto snímačích je měřící prvek z materiálu, jehož elektrický odpor se vzrůstající teplotou klesá, má např. 1 až 3 kΩ při 20°C a 0,1 až 0,3 kΩ při 80 až 90°C. Méně často se používají odporové snímače, kde naopak se vzrůstající teplotou roste odpor měřícího prvku. Používají se snímače s jedním nebo dvěma teploměrnými prvky. Je-li použit jeden měřící prvek, bývá obvykle izolován od kostry a snímač má dvě svorky. Jsou-li použity dva měřící prvky, jsou buď izolovány od kostry i navzájem mezi sebou a snímač má čtyři svorky, nebo jsou propojeny na kostru a snímač má dvě svorky. Čidla teploty nasávaného vzduchu bývají tvořena jen měřícím prvkem, který je vysunut ze svého držáku do proudu vzduchu, popř. je chráněn proti mechanickému poškození mřížkou. Snímač nadmořské výšky Pokles atmosférického tlaku vzduchu v nadmořských výškách nad 1 500 m významně ovlivňuje tvorbu směsi. Změna tlaku působí zkreslování údajů některých snímačů množství vzduchu tak, že je tvořena bohatší směs, než odpovídá skutečnosti. Pouze měřiče se žhaveným elementem a měřiče tlakové nejsou nadmořskou výškou ovlivněny, proto se používají v automobilech určených pro větší nadmořské výšky ( Švýcarsko ). Snímače klepání Za určitých podmínek je hoření směsi u zážehových motorů provázeno zvonivým zvukem. Tento způsob spalování je nežádoucí a nazývá se detonační spalování. To je způsobeno samovzněcováním čerstvé směsi před frontou směsi hořící. Normálně probíhající spalování směsi a její stlačování pístem způsobí zvýšení tlaku a teploty, které vede ke samovzněcování ještě nezapálené směsi. Při detonačním spalování může být rychlost šíření plamene větší než 2000 m/s, během normálního spalování je rychlost hoření 30 m/s. Při tomto rychle probíhajícím způsobu spalování dochází k silnému stlačení nespálené směsi. Takto vzniklá tlaková vlna se šíří a naráží na stěny spalovacího prostoru ( to se projeví klepáním motoru ). Dlouhotrvající detonační spalování může svými tlakovými vlnami a zvýšeným tepelným namáháním způsobit mechanické poškození hlavy válce, jejího těsnění, případně pístu. Charakteristická frekvence kmitání při detonačním hoření může být zaznamenána snímačem klepání motoru a převedena na elektrický signál, který je veden do řídící jednotky. Počet a umístění snímačů musí být pečlivě zvažováno. Zpravidla se u čtyřválcových řadových motorů používá jeden snímač, u pěti a šestiválcových motorů dva snímače a u osmi až dvanáctiválcových motorů dva až čtyři snímače.