Koroze

Základní rozdělení koroze Rozdělení koroze podle vzhledu Podle vzhledu rozdělujeme korozi na rovnoměrnou (celkovou) a nerovnoměrnou (místní). U rovnoměrné koroze vzniká na povrchu přibližně stejná souvislá vrstva korozních zplodin. Při nerovnoměrné korozi vzniká koroze jen na určitých místech, ale proniká do větší hloubky. Na povrchu vznikají skvrny, důlky, body, nebo koroze postupuje po hranicích krystalů. Tato koroze je nebezpečnější než koroze rovnoměrná. Rozdělení koroze podle vnitřního mechanismu Chemická koroze Vzniká chemickými reakcemi materiálu v elektricky nevodivém prostředí. Atomy kovů se slučují s atomy kyslíku a na povrchu materiálu vzniká vrstva oxidů. Podobně jako s kyslíkem reagují atomy kovů také s dalšími plyny – vodíkem, dusíkem. Vzniklá vrstva oxidů může materiál chránit před další korozí (tak je tomu u Al, Zn, Cr), nebo postupně praská a odlupuje se (Fe). Elektrochemická koroze Tento typ koroze probíhá v prostředí, které má povahu elektrolytu – obsahuje ionty a na korozi se podílí i elektrický proud. Ten vzniká buď přímo při korozním procesu, nebo přichází do korozního prostředí z vnějšího zdroje. Princip elektrochemické koroze je shodný s principem galvanického článku. Příkladem je koroze probíhající v roztavených solích, ve vodných roztocích solí, kyselin, zásad. Elektrochemická koroze zahrnuje také atmosférickou korozi, která vzniká při vlhkosti vzduchu vyšší než 60 %, a také tehdy, má-li povrch kovu nižší teplotu než okolní prostředí a na jeho povrchu kondenzují vodní páry. Obsahuje-li vzduch oxidy síry nebo dusíku, intenzita koroze je vyšší. Biologická koroze Je to koroze způsobená živými organismy.