8) Systém studeného startu a decelarace

8) Systém studeného startu a decelerace Při spouštění studeného motoru se na karburátor kladou tyto požadavky :  Snadné spouštění i při velmi nízkých teplotách vzduchu  Stabilní zrychlený volnoběh studeného motoru při zahřívání  Možnost okamžité jízdy s automobilem Pro zabezpečení těchto požadavků má každý moderní automobilový karburátor zvláštní spouštěcí zařízení – sytič. Sytič karburátoru se skládá z trysky sytiče, vzdušníku sytiče, šoupátka sytiče, které svým výřezem mění průtokovou plochu a reguluje směšovací poměr ( bohatost vytvořené směsi ), a trubky sytiče. K plovákové komoře je přiřazen i malý zásobník paliva. S plovákovou komorou je spojen tryskou sytiče. Plováková komora a zásobník paliva jsou spojené nádoby. Protože na jejich hladiny působí stejný tlak ovzduší, palivo se v zásobníku doplňuje jen působením hydrostatického spádu. Ze zásobníku se palivo odsává trubkou sytiče kanálkem do směšovací komory sytiče, v níž se mísí s proudem vzduchu proudícím vzdušníkem sytiče. Před vstupem do směšovací komory sytiče je šoupátko sytiče, kterým se otevírá a zavírá přívod směsi a reguluje její složení. Ze směšovací komory se směs dostává dále do prostoru pod škrtící klapkou. Toto uspořádání sytiče má při spouštění motoru dva účinky. Odsáním paliva se okamžitě vyprázdní zásobník a hladina paliva poklesne k ústí trubky sytiče. Tím se vytvoří mezi hladinou v plovákové komoře a hladinou v zásobníku paliva sytiče hydrostatický spád. Přívod dalšího paliva je potom dán působením hydrostatického spádu a průtokem tryskou sytiče. V další fázi spouštění po vyprázdnění zásobníku paliva sytiče je hydrostatický spád konstantní. Tato vlastnost sytiče – snižování dodávky paliva se zvyšujícími se otáčkami – je výhodná pro spouštění a následující ohřívání motoru. Jakmile se motor uvede do chodu a otáčky stoupnou na 800 ot/min, klesne množství paliva připadající na jednu otáčku motoru osmkrát vzhledem k množství paliva, které připadá na jednu otáčku při otáčkách 100 ot/min, popř. šestnáctkrát jeho zatlačováním se vyřazuje z činnosti vzhledem k otáčkám 50 ot/min. Zpočátku značně velký odpor oleje pomalu klesá a motor zvyšuje otáčky, takže na konci zahřívání má otáčky např. 1200 ot/min. Množství paliva připadající na jednu otáčku se sníží na 66,6 % množství, které připadalo na jednu otáčku ihned po spuštění motoru. Zásobník paliva sytiče, který byl konstruován podle uvedených zásad, dává sytiči vlastnost automatického ochuzovače směsi v obou fázích spouštění, to znamená při spouštění i při zahřívání motoru po spuštění. Plní však ještě jednu důležitou úlohu. Zásoba paliva v zásobníku se vysaje téměř okamžitě a způsobí jednorázové obohacení směsi v okamžiku spouštění. Z toho vyplývá, že při obtížných podmínkách spouštění motoru při nízkých teplotách ovzduší je výhodnější spouštět motor opakovaně, ne déle než 5 s. Velikost zásobníku se volí tak, aby nezhoršovala spouštění motoru v teplém ročním období nadměrným obohacováním směsi. V závislosti na objemu motoru bývá 0,6 až 1,5 cm3. Při spouštění motoru pomocí sytiče při teplotách ovzduší až + 20°C nepostačí samočinné ochuzování směsi a kanálek, kterým se palivo přivádí do směšovací komory, se škrtí regulačním šoupátkem, kterým se průtokový průřez může progresivně zmenšovat. Šoupátko sytiče vyřazuje z činnosti trysku a vzdušník sytiče. To znamená, že šoupátko buď uzavře, nebo otevře přívod paliva i vzduchu. U karburátorů s ručním ovládáním sytiče se šoupátko ovládá lankem z místa řidiče, zpravidla táhlem na přístrojové desce. Vytáhnutím táhla se sytič uvede do činnosti, jeho zatlačováním se vyřazuje z činnosti. Doplnění zásobníku paliva po spouštění motoru trvá v závislosti na velikosti trysky sytiče 5 až 8 s. Proto je třeba mezi jednotlivými starty dodržet potřebný časový interval 10 s, aby se zásobník sytiče doplnil palivem. Vzhledem k ohřátí spouštěče při spouštění motoru a nutné době potřebné k ochlazení jeho vinutí je lépe s opětovným spouštěním motoru začít až za 30 s až 1 minutu. Tuto dobu potřebuje i akumulátor, aby se v chladném počasí obnovila jeho kapacita. Sytiče některých karburátorů se do činnosti uvádějí nebo z činnosti vyřazují samočinně. Přípojka k podtlakovému regulátoru rozdělovače Karburátor má přípojku k podtlakovému regulátoru rozdělovače, kterou se regulátor rozdělovače spojuje s prostorem za škrtící klapkou. Změna podtlaku v prostoru za škrtící klapkou závisí na jejím otevření a na otáčkách motoru. V podtlakovém regulátoru působí podtlak na membránu a ta dále působí na nastavení předstihu zážehu. Když se podtlaková regulace nepoužívá, nebo rozdělovač nemá podtlakový regulátor, je třeba přípojku k podtlakovému regulátoru rozdělovače na karburátoru uzavřít šroubem. Přípojka pro odsávání par z klikové skříně Do klikové skříně pronikají spaliny z válců motoru. Protože vzhledem k ovzduší mají přetlak, pronikaly by dále mimo klikovou skříň do atmosféry a způsobovaly by další znečišťování. Proto má kliková skříň odvětrávač, který se spojuje s přípojkou pro odsávání par z klikové skříně. Přípojka má kalibrovaný otvor a je spojena s prostorem pod škrtící klapkou. Někdy se odvětrávač spojuje s čističem vzduchu. Tímto způsobem se v klikové skříni udržuje trvale podtlak a spaliny proniklé do ní se odvádějí do sání motoru.