6) Funkční soustavy - volnoběh a hlavní systém

6) Funkční soustavy – volnoběh a hlavní systém Pro všechny režimy motoru má karburátor několik soustav nebo zařízení, mezi něž patří: • zařízení na spuštění studeného motoru – sytič • soustava běhu naprázdno • hlavní dávkovací soustava • dávkovací soustava obohacovače • akcelerační pumpička K pomocným zařízením patří : • přípojka k podtlakovému regulátoru rozdělovače • přípojka pro odsávání par z klikové skříně • elektromagnetický odpojovač volnoběhu • odvzdušňovací ventil plovákové komory • korektor vlivu nadmořské výšky ( u speciálních provedení karburátorů ) Mimo uvedená zařízení mají karburátory ještě další, která zlepšují funkci některé jejich soustavy. Jsou to například : • Spořič běhu naprázdno • Přerušovač běhu naprázdno • Vyrovnávač vlivu nadmořské výšky • Omezovač otáček Soustava běhu naprázdno Soustava běhu naprázdno zabezpečuje dvě funkce : • Připravuje směs pro běh naprázdno • Připravuje směs při přechodu z otáček běhu naprázdno do středních otáček Motor má při běhu naprázdno obyčejně velmi nízké otáčky ( mimo dobu při řazení rychlostních stupňů a mimo zrychlený běh naprázdno při zahřívání motoru při studeném startu ). Při běhu naprázdno ( to znamená, že automobil stojí nebo se pohybuje, ale nemá zařazen rychlostní stupeň a škrtící klapka je téměř uzavřena ) je třeba zabezpečit takové otáčky motoru, aby se překonaly odpory, které vznikají třením pohybujících se částí, výměnou náplně válců a pohonem příslušenství motoru. Tyto požadované plynulé otáčky jsou u moderních automobilů v rozmezí 450 až 700 ot/min a u některých nejnovějších typů ještě více. Jednoduchý jednotryskový karburátor by nebyl schopen připravovat směs při těchto podmínkách. Proto se ještě každý karburátor musí doplnit samostatnou soustavou běhu naprázdno – přídavným karburátorem. U karburátorů Jikov se palivo k soustavě běhu naprázdno přivádí přímo z komory emulzní trubice, tedy z hlavní dávkovací soustavy. Zapojení trysky volnoběhu v sérii za hlavní trysku je funkčně velmi důležité. Tímto způsobem se zaručuje plynulé napojení soustavy běhu naprázdno při pomalém zavírání škrtící klapky, okamžitá činnost soustavy běhu naprázdno při náhlém uzavření škrtící klapky a co nejmenším ovlivnění složení směsi v hlavní dávkovací soustavě při poloze škrtící klapky asi do 30°až do úplného otevření. Přívod paliva k soustavě běhu naprázdno vyúsťuje za hlavní tryskou. Při běhu motoru naprázdno proteče touto soustavou část paliva proteklého hlavní tryskou. Vlastní soustava běhu naprázdno se skládá z těchto částí : • Trysky a vzdušníku , který ústí do směšovacího kanálu běhu naprázdno, ze šroubu běhu naprázdno zašroubovaném v dolním otvoru, který je vyveden za škrtící klapkou a spojuje směšovací kanál běhu naprázdno s hlavním kanálem • U karburátorů Jikov se palivo k soustavě běhu naprázdno přivádí přímo z komory emulzní trubice, tedy z hlavní dávkovací soustavy. Zapojení trysky volnoběhu v sérii za hlavní trysku je funkčně velmi důležité. • Tímto způsobem se zaručuje plynulé napojení soustavy běhu naprázdno při pomalém zavírání škrtící klapky, okamžitá činnost soustavy běhu naprázdno při náhlém uzavření škrtící klapky a co nejmenší ovlivnění složení směsi v hlavní dávkovací soustavě při poloze škrtící klapky asi od 30°až do úplného otevření. • Přívod paliva k soustavě běhu naprázdno vyúsťuje za hlavní tryskou. Při běhu motoru naprázdno proteče touto soustavou část paliva proteklého hlavní tryskou. Činnost soustavy běhu naprázdno Při běhu motoru naprázdno při téměř uzavřené škrtící klapce ( klapka je otevřena přibližně o 3°) se účinkem podtlaku za škrtící klapkou nasává vzduch přes vzdušník běhu naprázdno, těsně za ním se k němu přisává palivo, které se přivádí přes hlavní trysku z komory emulzní trubice kanálem a tryskou běhu naprázdno. Připravená směs postupuje dále kanálem a otvorem běhu naprázdno pod škrtící klapkou do sacího potrubí motoru. Zde se směs dále mísí se vzduchem proudícím kolem škrtící klapky. Při nízkých otáčkách běhu naprázdno proudí vzduch do směšovací komory karburátoru mezi stěnou této komory a škrtící klapkou i kanálem běhu naprázdno, přechodovým otvorem běhu naprázdno a otvorem běhu naprázdno, do něhož ústí hrot šroubu běhu naprázdno. Šroubem běhu naprázdno, kterým se škrtí průřez otvoru, se dá měnit složení ( bohatost ) směsi při běhu naprázdno. U všech karburátorů Jikov je šroub běhu naprázdno na tělese karburátoru dole nebo na straně ( podle toho, zda jde o spádový nebo horizontální karburátor ). Šroub běhu naprázdno škrtí otvor běhu naprázdno ústí do karburátoru asi 10 mm za škrtící klapkou ve směru pohybu směsi. Uvolňováním šroubu se směs obohacuje, jeho dotahováním se směs naopak ochuzuje. Hlavní dávkovací soustava Při jízdě po silnici se poloha škrtící klapky mění téměř nepřetržitě. V závislosti na jízdních podmínkách pracuje motor automobilu na plný výkon při plně otevřené škrtící klapce nejvýše 5 až 10% doby jízdy. Řidič plně sešlapává pedál akcelerátoru jen při maximálním zrychlení nebo při dosažení maximální rychlosti automobilu. Z toho vyplývá, že motor pracuje převážně v oblasti částečného zatížení. Hlavní dávkovací soustava zabezpečuje přípravu směsi při částečném i plném zatížení motoru. Z hlediska hospodárného provozu a maximálního výkonu motoru je to nejdůležitější soustava karburátoru. Hlavní dávkovací soustava se skládá z : • Hlavní tryska (6) zašroubovaná v držáku trysky (4) • Hlavní vzdušník (9) • Emulzní trubice, která je v emulzní komoře • Rozprašovač (48) • Difuzer (42) Činnost hlavní dávkovací soustavy Při dalším otevírání škrtící klapky při částečném zatížení se činnost soustavy běhu naprázdno postupně zmírňuje a začíná pracovat hlavní dávkovací soustava karburátoru. Rychlost proudění v difuzéru vzrůstá a v okolí rozprašovače i ve směšovací komoře ( otevíráním škrtící klapky ) se postupně vytváří dostatečný podtlak, kterým se palivo vysává z plovákové komory přes hlavní trysku, zašroubovanou v držáku, do emulzní komory. V emulzní komoře je zašroubován hlavní vzdušník s nalisovanou emulzní trubicí. Působením podtlaku se hlavním vzdušníkem nasává vzduch, který proudí emulzní trubicí vyrovnávacími otvory, mísí se s palivem a takto připravená směs ( emulze ) se vysává z rozprašovače v difuzéru do směšovací komory. Ve směšovací komoře se předběžně připravená směs rozpráší ve vzduchu nasávaném přes čistič vzduchu. Takto připravená směs se nasává sacím potrubím do jednotlivých válců motoru. Zvyšováním otáček by se s rostoucím pod tlakem vysávalo zbytečně mnoho paliva. Směs by byla nadměrně bohatá, a tím by se neúměrně zvýšila spotřeba paliva. Při poklesu hladiny paliva v emulzní komoře se proto začnou postupně odkrývat jednotlivé otvory emulzní trubice a těmito otvory se vysává další přídavný vzduch proudící přes hlavní vzdušník. Podtlak, který působí na hladinu paliva v emulzní komoře, je menší. Celkem se vysává méně paliva a více vzduchu; směs je chudší, a tak je menší i spotřeba paliva.