17.-18. Poruchy příjmu potravy, obezita

Obezita znamená zmnožení tukové tkáně. V ČR trpí různou mírou obezity až 30 % obyvatel. Podklad vzniku obezity je jednak genetický a jednak behaviorální. Jelikož se ale genetická složka podmiňující sklony k obezitě v populaci nijak nemění, veškerý nárůst počtu obézních můžeme přikládat vlivům životního stylu – nízká fyzická aktivita, vysokoenergetická strava, špatné složení složek potravy, chronický stres atd. Poruchy příjmu potravy „O poruše příjmu potravy mluvíme tehdy, jestliže člověk používá jídlo k řešení svých emocionálních problémů. V obtížné situaci se snaží ulevit svým pocitům pomocí jídla. V jistém smyslu je závislost na jídle podobná jako závislost na alkoholu u alkoholiků nebo závislost na drogách u toxikomanů. Pro člověka trpícího poruchou příjmu potravy přestává být jídlo jednou ze součástí života a stává se jeho hlavní náplní.“ (Maloney ,1997) Mentální anorexie • Nápadná podvýživa ve srovnání s osobami stejného věku a výšky. • Velmi malý příjem potravy. • Neustálý strach z přibírání (tloustnutí) a to i přes to, že nemocný trpí podváhou (příliš nízkou hmotností vzhledem k věku a výšce). • Chorobná snaha o udržování zdravé váhy a posedlost štíhlou postavou. • Silný vliv tělesné hmotnosti nebo tělesných tvarů na chování a sebevědomí. • Narušené (pokřivené) vnímání vlastního těla, včetně popírání zjevné podváhy. Mentální bulimie • Opakované epizody záchvatovitého přejídání s pocitem ztráty kontroly nad množstvím přijaté potravy. • Opakované epizody ohrožujícího purgativního chování (vyvolávání zvracení, užívání laxativ, diuretik, klystýrů, hladovění či nadměrné cvičení) s cílem zabránit přibírání na váze. • Silný pocit nespokojenosti se vzhledem či hmotností těla, který podstatně ovlivňuje chování nemocného. • Strach z přibírání, i když je tělesná hmotnost v normálním rozmezí. V závažných případech může mentální bulimie také vést k narušení rovnováhy hladiny elektrolytů v těle, zejména iontů sodíku, draslíku a vápníku. To může vyvolat cévní mozkovou příhodu nebo infarkt myokardu. Záchvatovité přejídání • Konzumace velkého množství jídla ve velmi krátké době, obvykle v utajení. A to až do doby, než se pacient cítí plný a začne ho bolet břicho. Jedinec jí i přes to, že se necítí hladový. • Pocity nemožnosti kontrolovat množství přijaté potravy během epizod záchvatovitého přejídání. • Pocity úzkosti, nepohody, studu, znechucení či viny, když se pacient zamyslí nad svými záchvaty přejídání. • Jedinci se nesnaží kompenzovat přijaté kalorie během záchvatu přejídání purgativními prostředky, jako je vyvolávání zvracení, nadměrné cvičení nebo užívání diuretik či laxativ.