- materiály pro žáky
- třída 3.K
- POK (3.K)
- 17.-18. Poruchy příjmu potravy, obezita
17.-18. Poruchy příjmu potravy, obezita
Obezita
znamená zmnožení tukové tkáně. V ČR trpí různou mírou obezity až 30 % obyvatel. Podklad vzniku obezity je jednak genetický a jednak behaviorální. Jelikož se ale genetická složka podmiňující sklony k obezitě v populaci nijak nemění, veškerý nárůst počtu obézních můžeme přikládat vlivům životního stylu – nízká fyzická aktivita, vysokoenergetická strava, špatné složení složek potravy, chronický stres atd.
Poruchy příjmu potravy
„O poruše příjmu potravy mluvíme tehdy, jestliže člověk používá jídlo k řešení svých emocionálních problémů. V obtížné situaci se snaží ulevit svým pocitům pomocí jídla. V jistém smyslu je závislost na jídle podobná jako závislost na alkoholu u alkoholiků nebo závislost na drogách u toxikomanů. Pro člověka trpícího poruchou příjmu potravy přestává být jídlo jednou ze součástí života a stává se jeho hlavní náplní.“ (Maloney ,1997)
Mentální anorexie
• Nápadná podvýživa ve srovnání s osobami stejného věku a výšky.
• Velmi malý příjem potravy.
• Neustálý strach z přibírání (tloustnutí) a to i přes to, že nemocný trpí podváhou (příliš nízkou hmotností vzhledem k věku a výšce).
• Chorobná snaha o udržování zdravé váhy a posedlost štíhlou postavou.
• Silný vliv tělesné hmotnosti nebo tělesných tvarů na chování a sebevědomí.
• Narušené (pokřivené) vnímání vlastního těla, včetně popírání zjevné podváhy.
Mentální bulimie
• Opakované epizody záchvatovitého přejídání s pocitem ztráty kontroly nad množstvím přijaté potravy.
• Opakované epizody ohrožujícího purgativního chování (vyvolávání zvracení, užívání laxativ, diuretik, klystýrů, hladovění či nadměrné cvičení) s cílem zabránit přibírání na váze.
• Silný pocit nespokojenosti se vzhledem či hmotností těla, který podstatně ovlivňuje chování nemocného.
• Strach z přibírání, i když je tělesná hmotnost v normálním rozmezí.
V závažných případech může mentální bulimie také vést k narušení rovnováhy hladiny elektrolytů v těle, zejména iontů sodíku, draslíku a vápníku. To může vyvolat cévní mozkovou příhodu nebo infarkt myokardu.
Záchvatovité přejídání
• Konzumace velkého množství jídla ve velmi krátké době, obvykle v utajení. A to až do doby, než se pacient cítí plný a začne ho bolet břicho. Jedinec jí i přes to, že se necítí hladový.
• Pocity nemožnosti kontrolovat množství přijaté potravy během epizod záchvatovitého přejídání.
• Pocity úzkosti, nepohody, studu, znechucení či viny, když se pacient zamyslí nad svými záchvaty přejídání.
• Jedinci se nesnaží kompenzovat přijaté kalorie během záchvatu přejídání purgativními prostředky, jako je vyvolávání zvracení, nadměrné cvičení nebo užívání diuretik či laxativ.