Nejdůležitější části budov

1) Nejdůležitější části budov Budovy slouží různým účelům a jejich vnitřní uspořádání se proto vzájemně liší. Bytové stavby se liší od staveb průmyslových nebo zemědělských. Velmi rozdílné jsou budovy občanského vybavení, např. pro zdravotnictví ( nemocnice, zdravotnická střediska, jesle aj. ), pro výchovu a školství, pro tělovýchovu, pro vědu, kulturu apod. ( výzkumné ústavy, divadla, knihovny aj. ), pro administrativu, obchod, ubytování apod. Všechny však mají tyto hlavní části (pro zjednodušení si je vyložíme na tradiční zděné stavbě):  Základy  Zdi a pilíře  Stropy  Schodiště  Střecha Hrubá stavba, kterou se provádí hlavní stavební výroba ( HSV ), je hotova, když jsou jmenované části zhruba dokončeny. Jakmile je stavba pod střechou, nastupují další odborní pracovníci, jejichž práce teprve zajišťuje uživatelnost budovy a pohodu pro člověka. Jsou to práce speciální a dokončovací ( PSD ), dříve označované také jako PSV ( přidružená stavební výroba. Základy Základy přenášejí tíhu všech hlavních částí budovy na základovou půdu. Zdi Vnější zdi oddělují vnitřní prostory budov od vnějšího prostředí. U volně stojících domů jim říkáme zdi obvodové, jsou většinou nosné a nesmějí promrzat. U řadových domů zděných ( tradičních ) rozeznáváme hlavní obvodovou zeď uliční ( průčelní ) a hlavní obvodovou zeď dvorní. Obě tyto zdi jsou nosné u domů s podélným nosným systémem a jsou v nich otvory okenní a dveřní ( hlavní vchod a balkonové dveře ). V domech s příčným nosným systemem a v domech skeletových, tj. kostrových, nemají tyto zdi funkci nosnou, mají pouze funkci tepelně a zvukově izolační. Sousední zdi oddělují vnitřní prostory budov od sousedních domů. Mohou být vnějšími zdmi, jestliže sousední dům chybí. Půdní prostor ukončuje štítová zeď ( trojúhelník, tvořící štít ). Podobná zeď, rozdělující z požárních důvodů příliš dlouhé půdy a vyzděná 15 cm nad střechu, se jmenuje zeď protipožární. Štítová zeď je zpravidla také zdí protipožární. Vnitřní zdi rozdělují zdi uprostřed budovy. Jsou to zdi střední, schodišťové a příčky. Střední zdi jsou v podélném nosném systemu zdi rovnoběžné s hlavními nosnými zdmi, v příčném nosném systemu jsou ve směru kolmém k průčelí. Nesou stropy a rozdělují budovu na trakty. Budova jednotraktová nemá střední zeď vůbec, budova doutraktová má jednu, třítraktová má dvě střední zdi. Střední trakt bývá užší, je nepřímo osvětlen a využívá se pro příslušenství bytů. Střední zdi bývají zeslabeny komínovými a větracími průduchy, dveřními otvory a umístěním vestavěných skříní. Někdy ze zdí zbývá jen soustava pilířů s průběžným překladem. Schodišťové zdi ohraničují prostor schodistě, nesou schodišťová ramena a odpočívadla ( podesty ). Vřetenová zeď je zeď zřídka používaná. Je v podélné ose schodiště a nese z obou stran schodišťová ramena. Příčky rozdělují vnitřní prosotor na místnosti. Dvojité příčky se stavějí mezi dvěma byty, aby byla zaručena neprůzvučnost. Stropy Stropy jsou vodorovné nosné konstrukce a rozdělují budovu na jednotlivá podlaží. Ve svislých řezech se rovina povrchu podlahy prvního nadzemního podlaží označuje jako rovina nulová. Ke trojúhelníčku, který udává relativní výšku, se připíše ± 0, případně i nadmořská výška ( 264,22 ). Od této roviny nahoru i dolů se číslují podlaží. Bývalé přízemí je tedy 1.podlaží, bývalé první patro je dnes 2. podlaží atd. Pod nulovou rovinou je 1. Podzemní podlaží ( 1.PZ ) a k relativní výšce se připíše záporné znaménko ( - 270 ). Schodiště Schodiště umožňuje spojení jednotlivých podlaží. Stupně ( schody ) se skládají do schodišťových ramen. Mezi ramena se vkládají odpočívadla ( podesty ). Spojení jednotlivých podlaží mohou umožnit i rampy ( např. v patrových garážích ) a také výtahy osobní a nákladní. Schodišťový panel na m ontovaných stavbách je vytvořen celým ramenem, někdy včetně podesty. Střecha Střecha chrání budovu před deštěm a sněhem, teplem i zimou. Je zakončením první stavební etapy, tj. hrubé stavby. Střecha může být strmá, tj. se sklonem, nebo plochá. Střešní konstrukcí strmých střech je např. krov, který nese krytinu. Podle tvaru je střecha sedlová, stanová, valbová aj. U plochých střech je nosnou konstrukcí strop nad posledním podlažím a na něm tepelná a vodotěsná izolace. Některé ploché střechy jsou opatřeny dlažbou a zábradlím a využívají se jako terasy. Všechny hlavní části budovy můžeme dále rozvíjet a doplňovat. Na strmých střechách vidíme různé druhy krytin ( taškovou, doškovou, prejzovou atd. ) oplechování a žlaby. Nad střechu vystupují komíny a ventilace, atiky, vikýře a podkrovní místnosti, střešní okna, komínové lávky, bleskosvody aj. Průčelí budovy ( fasáda ) je uliční, dvorní nebo boční, někdy se označuje podle světových stran. Bývá nahoře ukončeno hlavní římsou. V průčelí jsou okna, balkony, pavlače, arkýře a lodžie. V prvním podlaží jsou vchodové dveře a někde krámové výkladce. Nejspodnější částí zdiva průčelí je sokl. Průčelí je architektonicky členěné, omítané nebo obkládané, případně z režného zdiva. Uvnitř budovy je mnoho dalších důležitých částí. V podzemním podlaží bývají sklepy, kotelna, prádelna, sušárna a žehlírna. Ve zdivu probíhají komínové průduchy ze sklepa až nad střechu. Za vchodem do budovy bývá vestibul, někdy hala s přístupem ke schodišti a k výtahům. K výtahům patří strojovna, umístěná obvykle na ploché střeše. V bytech je důležitou částí bytové jádro, kolem něhož jsou soustředěny kuchyň, koupelna a záchod. Je v něm vodovodní, plynovodní a kanalizační potrubí a větrání. Všechny práce HSV i PSD musí na sebe navazovat. Na velkých stavbách se proto dělá projekt organizace výstavby ( POV ) a všechny práce postupují podle časového plánu stavby – harmonogramu. To umožňuje zkrácení doby stavby a včasné odevzdání objektů.