22) Funkční zkoušky

Dílenských zkoušek vozidel může být celá řada. Nejčastěji se vozidla zkoušejí na válcových nebo plošinových zkušebnách, na kterých je možné zjišťovat zejména brzdné síly, boční síly a hnací síly na kolech vozidla. Podle zjištěných hodnot těchto sil je možné posoudit technický stav a funkci brzd, seřízení geometrie kol, výkon motoru. Hlavní výhodou dílenských zkoušek na válcových nebo plošinových zkušebnách je, že vozidlo je zkoušeno jako celek, a měření se proto co nejvíce přibližuje reálným podmínkám. Dosáhne se také podstatné časové úspory ve srovnání se zkouškami silničními, podmínky pro zkoušení jsou stálé a snáze kontrolovatelné. Hlavní nevýhodou dílenských zkoušek na těchto zkušebnách je vysoká pořizovací cena zkušebního zařízení a potřebného příslušenství. Měření výkonu na válcové zkušebně Toto měření může být provedeno jako statické nebo jako dynamické. Rozdíl mezi nimi je ve způsobu zatěžování zkoušeného vozidla. Při statickém měření výkonu motoru na válcové zkušebně jede vozidlo na válcích stálou rychlostí ( při ustálených otáčkách ). Výkon, který přenášejí hnací kola na válce, je absorbován ve výkonové brzdě připojené k válcům. Zkušebna měří hnací sílu na obvodě kol a otáčky kol ( válců zkušebny ). Z těchto údajů se vypočítá výkon na hnacích kolech : Kde Ph je výkon na hnacích kolech (kW) Fo – hnací síla na obvodu kol (N) vo - obvodová rychlost válců (m/s) D – průměr válce (m) nv – otáčky válce (ot/min) Při dynamickém měření výkonu motoru na válcovém zkušebně akceleruje vozidlo na válcích. Výkon, který přenášejí hnací kola na válce, je spotřebováván na urychlení setrvačných hmot ( válců ) zkušebny. Zkušebna měří časové intervaly potřebné na pootočení válců o jednotkový úhel. Z těchto časových intervalů se vypočítá úhlové zrychlení válců a odpovídající otáčky válců. Z úhlového zrychlení válců se při známém momentu setrvačnosti válců vypočítá hnací síla na obvodě kol. Z hnací síly a otáček se podle vztahu (10) vypočítá výkon na hnacích kolech. Po dosažení maximálních otáček motoru ( zkušební rychlosti ) se vypne spojka a zařadí se neutrál. Valivý odpor na válcích a odpor pohonu vozidla zpomaluje setrvačné hmoty zkušebny. Zkušebna opět měří časové intervaly potřebné na pootočení válců o jednotkový úhel. Z těchto časových intervalů se vypočítá úhlové zpomalení válců a odpovídající otáčky válců. Z těchto hodnot se vypočítá stejným způsobem ztrátový výkon pohonu vozidle na hnacích kolech. Sečtením výkonu ( při akceleraci ) a ztrátového výkonu ( při deceleraci ) při stejných otáčkách se získá efektivní výkon motoru. Ztrátovým výkonem se rozumí ta část výkonu, která se ztrácí mezi motorem a vozovkou ( válci zkušebny ). Při měření výkonu motoru vozidla s automatickou převodovkou bez možnosti překlenutí hydrodynamického měniče vzniká prokluzem měniče nárůst ztrátového výkonu ( asi o 7 % ), který nelze tímto měřením přesně zjistit.