- materiály pro žáky
- třída 1.C, 1.P, 2.C, 2.P
- PSY (1.C), PSY (1.P), PSY (2.C), PSY (2.P)
- 18. Sociální skupiny
18. Sociální skupiny
„Každý člověk má tři charaktery - jeden, který ukazuje, jeden, který má, a jeden, který si myslí, že má.“
Charakter:
- pochází z řeckého slova charassein = vyrýt, vytisknout
- souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují chováním a jednáním jedince, podle společenských požadavků
- tvoří morální profil jedince
- zahrnuje pozitivní i negativní vlastnosti.
- je vlastností získanou, která se formuje v průběhu působením výchovy a dalších společenských vlivů
Charakter je souhrn vlastností, který v rámci jeho struktury lze popsat pomocí vztahů k důležitým životním skutečnostem.
- vztah k hodnotám (hmotným a duchovním)
- hodnota – je vlastnost, kterou člověk přisuzuje určitému objektu (předmětu, jevu, činnosti) podle uspokojení potřeb, zájmů
- vztah k morálce : etika – pravda, lež, atd.
- vztah k životnímu prostředí, k přírodě, k živočichům - ekologie
- vztah k životu – víra, smysl života, existence člověka
- vztah k majetku, k penězům
- vztah k práci (učení, povinnostem, způsob vykonané činnosti)
- vztah k druhým lidem
- vztah k sobě samému Velký význam v utváření vztahu k sobě samému mají i autoregulační vlastnosti.
Autoregulační vlastnosti jsou ty vlastnosti osobnosti, ve kterých člověka na základě poznání sebe sama řídí a kontroluje své chování a prožívání.
Sebeuvědomění:
- uvědomování si sebe sama jako individua
- zhruba od tří let věku jedince
- člověk si uvědomuje svou vlastní individuální existenci
- má své místo v sociální skupině (rodině) i ve společnosti
Sebepoznávání:
- souvisí s poznáváním sebe sama, nalezení obrazu sebe sama
- začíná se výrazněji utvářet od 6 let věku jedince
- rozvíjí se v období pubescence a dotváří se v období adolescence
- zpočátku zahrnuje poznávání svého těla, později svých vlastností a životních plánů
Sebehodnocení:
- souvisí s posuzováním osobních vlastností
- zdravé sebevědomí
- sebepodceňování
- sebepřeceňování
Sebekritika:
- sebehodnocení vlastních nedostatků (vlastnosti, činy)
Svědomí:
- je soustava vnitřních mravních zásad, které určují, co se smí a nesmí, co je morální a nemorální
- příkazy, zákazy
Sebekontrola:
– sebehodnocení z morálního hlediska
Volní vlastnosti:
– vůle je proces cílevědomého a záměrného sebeřízení
- je nejvyšší proces seberegulace
Obraz sebe sama – obraz „JÁ“
1) subjektivní Já
– moje vlastní představa o sobě samém v přítomné době
- moje schopnosti, jaký jsem, co umím, kam patřím, jaké mám postavení
2) zrcadlové Já
– jak mě vnímají druzí lidé
3) reálné Já
– moje skutečné vlastnosti, schopnosti
4) ideální Já
– naše přání, předpoklady, perspektivy dalšího rozvoje osobnosti
Přesvědčení:
- utváří se vždy vědomě
- vyjadřuje kladný nebo záporný názor na předmět
- nazývá se míněním
Předsudek:
- je postoj, ve kterém převládá iracionální složka (nepodložena rozumovými argumenty)
- jsou podmíněny historicky
- bývají zaměřené proti někomu, něčemu
Hodnota :
- je vlastnost, kterou člověk přisuzuje určitému objektu (předmětu, jevu, činnosti) podle uspokojení potřeb, zájmů
Každý jedinec si nejvíce cení něčeho jiného, upřednostňuje některé hodnoty před jinými a proto
má každý odlišnou hodnotovou hierarchii. Někdo si nejvíce cení úspěchu, pro jiného je úspěch
naprosto bezcenný, jelikož na prvním místě touží po poznání.