18. Sociální skupiny

„Každý člověk má tři charaktery - jeden, který ukazuje, jeden, který má, a jeden, který si myslí, že má.“ Charakter: - pochází z řeckého slova charassein = vyrýt, vytisknout - souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují chováním a jednáním jedince, podle společenských požadavků - tvoří morální profil jedince - zahrnuje pozitivní i negativní vlastnosti. - je vlastností získanou, která se formuje v průběhu působením výchovy a dalších společenských vlivů Charakter je souhrn vlastností, který v rámci jeho struktury lze popsat pomocí vztahů k důležitým životním skutečnostem. - vztah k hodnotám (hmotným a duchovním) - hodnota – je vlastnost, kterou člověk přisuzuje určitému objektu (předmětu, jevu, činnosti) podle uspokojení potřeb, zájmů - vztah k morálce : etika – pravda, lež, atd. - vztah k životnímu prostředí, k přírodě, k živočichům - ekologie - vztah k životu – víra, smysl života, existence člověka - vztah k majetku, k penězům - vztah k práci (učení, povinnostem, způsob vykonané činnosti) - vztah k druhým lidem - vztah k sobě samému Velký význam v utváření vztahu k sobě samému mají i autoregulační vlastnosti. Autoregulační vlastnosti jsou ty vlastnosti osobnosti, ve kterých člověka na základě poznání sebe sama řídí a kontroluje své chování a prožívání. Sebeuvědomění: - uvědomování si sebe sama jako individua - zhruba od tří let věku jedince - člověk si uvědomuje svou vlastní individuální existenci - má své místo v sociální skupině (rodině) i ve společnosti Sebepoznávání: - souvisí s poznáváním sebe sama, nalezení obrazu sebe sama - začíná se výrazněji utvářet od 6 let věku jedince - rozvíjí se v období pubescence a dotváří se v období adolescence - zpočátku zahrnuje poznávání svého těla, později svých vlastností a životních plánů Sebehodnocení: - souvisí s posuzováním osobních vlastností - zdravé sebevědomí - sebepodceňování - sebepřeceňování Sebekritika: - sebehodnocení vlastních nedostatků (vlastnosti, činy) Svědomí: - je soustava vnitřních mravních zásad, které určují, co se smí a nesmí, co je morální a nemorální - příkazy, zákazy Sebekontrola: – sebehodnocení z morálního hlediska Volní vlastnosti: – vůle je proces cílevědomého a záměrného sebeřízení - je nejvyšší proces seberegulace Obraz sebe sama – obraz „JÁ“ 1) subjektivní Já – moje vlastní představa o sobě samém v přítomné době - moje schopnosti, jaký jsem, co umím, kam patřím, jaké mám postavení 2) zrcadlové Já – jak mě vnímají druzí lidé 3) reálné Já – moje skutečné vlastnosti, schopnosti 4) ideální Já – naše přání, předpoklady, perspektivy dalšího rozvoje osobnosti Přesvědčení: - utváří se vždy vědomě - vyjadřuje kladný nebo záporný názor na předmět - nazývá se míněním Předsudek: - je postoj, ve kterém převládá iracionální složka (nepodložena rozumovými argumenty) - jsou podmíněny historicky - bývají zaměřené proti někomu, něčemu Hodnota : - je vlastnost, kterou člověk přisuzuje určitému objektu (předmětu, jevu, činnosti) podle uspokojení potřeb, zájmů Každý jedinec si nejvíce cení něčeho jiného, upřednostňuje některé hodnoty před jinými a proto má každý odlišnou hodnotovou hierarchii. Někdo si nejvíce cení úspěchu, pro jiného je úspěch naprosto bezcenný, jelikož na prvním místě touží po poznání.