14. Vývoj potřeb nákupu

Primární skupiny hrají v nákupním rozhodování důležitou roli, zvláště pak rodina (např. vliv dětí na nákupní rozhodování rodičů). Nákupní rozhodování v partnerském vztahu na rozdíl od vztahu obchodního, je většinou omezeno kompromisy, a proto nekalkuluje jen s výhodami, jaké jim to přinese, ale musí na sebe brát ohledy. Spotřební se odvíjí také od životního cyklu, ve kterém se rodina nachází. Nákupního chování : - single období – pocit bohatství, volnosti, nákupy zaměřené na módní věci, sportovní vybavení, zábavu - novomanželské období – většinou oba partneři pracující, bez dětí, probíhá největší nákupní aktivita z pohledu zařizování domácnosti - rozvedení, odloučení – pocit finančního poškození, omezení nákupu na nezbytné věci - plné hnízdo I. – vrcholí vybavování domácnosti, ale povětšinou nespokojenost s finanční situací. - plné hnízdo II. – zlepšení finanční situace, nákupy rodinných balení - plné hnízdo III. – ještě lepší finanční situace, starší děti už vydělávají, investice do obnovy majetku, knih, zálib - prázdné hnízdo I. – nejlepší finanční situace, děti odešly z domova, věnují se cestování, kultuře, sebevzdělávání - prázdné hnízdo II. – odchod do důchodu, prudký pokles příjmů, nákup léků, vitamínů, běžných potravin - starší lidé – nižší příjmy, udržování domácnosti, nekupují si módní věci, oblečení ani kosmetiku - staří, osamělý lidé (vdovec, vdova) – nízké příjmy, nákupy jen nejnutnějších potravin a věcí do domácnosti Na nákupní chování mohou působit i sekundární skupiny: - politické strany - náboženská společenství - zaměstnanecké svazy, odbory, atd. Je nutné poukázat na to, že pokud lidé patří do určité skupiny, jsou rozdíly v chování jednotlivců menší. Výzkumy ukazují, že pokud lidé nakupují společně, dojde k více neplánovaným nákupům. Spotřebitel produkt hodnotí z toho hlediska, jak dokáže uspokojit jeho potřeby. Zboží také odráží jistý sociální standard, tudíž může působit jako společenský symbol.