45) - 48) Závady a opravy rozvodového mechanismu

Rozvodový mechanismus má výrazný vliv na činnost motoru. Nesprávné časování ventilů způsobí zhoršené plnění a vyprazdňování válců s výrazným poklesem výkonu a vzrůstem spotřeby. Ke změně časování může dojít při nadměrném opotřebení pohonu vačkového hřídele nebo při montážní chybě. Tato závada se obtížně zjišťuje. Proto se kontrola časování ventilů provádí obvykle až tehdy, když byly ostatní možné závady spolehlivě vyloučeny. Nepřímo se kontroluje časování ventilů ověřením správné polohy všech značek na rozvodovém mechanismu, klikovém hřídeli a bloku válců. Systém značek a jejich kontroly je velmi rozdílný u různých motorů; vždy je třeba zjistit předepsaný postup a hodnoty z technických informací výrobce. Přímo se kontroluje časování ventilů tak, že se proměřuje poloha pístu ( zpravidla jako vzdálenost pístu od úvrati, měří se u prvního válce ) v okamžiku, kdy dojde k vymezení vůle každého z ventilů tohoto válce, popř. v okamžiku, kdy se začne ( přestane ) ventil pohybovat. Někteří výrobci předepisují pro tuto kontrolu nastavení jiné ( větší ) vůle ventilů. Dále je třeba znát zdvih motoru, délku ojnice a velikost vyosení pístního čepu. Naměřené hodnoty se potom jednoduše přepočítají na úhlové hodnoty a ty se porovnají s předpisem. Při méně přesném ( ale jednodušším ) přímém měření se místo vzdálenosti pístu od úvrati měří přímo úhel pootočení klikového hřídele. Výměna rozvodového řetězu a řetězových kol se dělá, je-li rozvod příliš hlučný. To svědčí o zvětšených vůlích a změně roztečí řetězu. Při výměně je třeba vyměnit a s řetězem zároveň obě řetězová kola, protože při práci s volným řetězem se mění i tvar zubů řetězového kola. Jestliže by byl vyměněn samotný řetěz, nezabíral by s takto opotřebeným kolem správně a rychle by se opět poškodil. Při výměně řetězu a řetězových kol je vhodné ( někdy nutné ) zajistit klikový i vačkový hřídel proti otočení, vačkový hřídel navíc ještě proti axiálnímu posunutí. Vůle ventilů se seřizuje na studeném motoru. Velikost vůle bývá předepsána jiná pro sací a jiná pro výfukové ventily. Postupovat je třeba vždy podle předpisu výrobce. Velikost vůle se měří lístkovými měrkami a seřizuje se tak, že měrka s předepsanou tloušťkou projde těžce nebo neprojde, měrka o jeden stupeň tenčí ( obvykle o 0,05 mm ) projde lehce. Tento stav musí nastat po zajištění seřizovacího šroubu. Vůle ventilů se měří a seřizuje postupně u jednotlivých válců, vždy v takové poloze vačkového hřídele, kdy žádný ventil není otevřen. Tato poloha je spolehlivě nastavena, je-li píst příslušného válce na začátku expanzního zdvihu. Tuto polohu lze nastavit dvěma způsoby : Motorem se ručně protáčí ( po směru točení motoru ) a sleduje se pohyb ventilů daného válce. V okamžiku, kdy se jeden ventil ( výfukový ) zavírá a druhý otvírá, tj. ventily jsou tzv. ve střihu, je píst tohoto válce u horní úvratě na začátku sacího zdvihu. Klikový se do této polohy otočí o jednu otáčku ( dva pracovní takty ); tím se ventil daného válce dostane na začátek expanzního zdvihu a v této poloze se může kontrolovat ( seřizovat ) vůle ventilů tohoto válce. Motorem se ručně protáčí a sleduje se pohyb všech ventilů. Protáčení motoru se zastaví, jakmile jsou ventily některého válce „ve střihu“. Protože jsou u čtyřdobého motoru pracovní takty jednotlivých válců posunuty v pořadí zapalování ( vstřikování ), je na začátku expanzního zdvihu ten válec, který je ( v pořadí zapalování ) zpožděn o dva takty, tj. jednu otáčku klikového hřídele. Na tomto válci je tedy možné kontrolovat a seřizovat ventily. Obvyklé pořadí zapalování u čtyřválcových motorů je 1-3-4-2. Jestliže tedy stříhají ventily 1. válce, seřizují se ventily na 4. válci. Jestliže stříhají ventily 3. válce, seřizují se ventily na 2. válci atd. Vůli ventilů je nutné kontrolovat ( seřídit ) vždy po dotažení hlavy válců a po předepsaném intervalu, kdy se předpokládá, že dojde k dosednutí ventilů hlouběji do sedel. U moderních motorů, opatřených hydraulickými zdvihátky, se vůle ventilů neseřizuje.