23) - 25) Rozvodovka-údržba a diagnostika

Jestliže má vozidlo více než jednu poháněnou nápravu ( dvě zadní hnací nápravy, pohon všech kol ), musí být za převodovkou umístěna ještě rozdělovací převodovka s vypínatelným pohonem jedné nápravy nebo s mezinápravovým diferenciálem, popř ještě s viskozní spojkou. Rozvodovka je zařízení, které za převodovkou ( nebo rozdělovací převodovkou ) jednak dále snižuje otáčky a zvyšuje točivý moment, jednak rozděluje ( rozvádí ) moment na obě hnací kola. Součástí rozvodovky je diferenciál. Hnací ozubené kolo rozvodovky ( menšího průměru ) se nazývá pastorek, hnané ( větší ) kolo se nazývá talířové kolo. Správná vzájemná poloha pastorku a talířového kola je podmínkou pro přesný záběr zubů, bezhlučný chod a malé opotřebení zubů. Správné nastavení jejich vzájemné polohy je jednou z nejdůležitějších prací při opravě rozvodovky. Diferenciál umožňuje otáčení kol stejné nápravy různými rychlostmi při jízdě v zatáčce. Nejčastěji je proveden jako kuželový, s přímým ozubením. Konstrukčně je tvořen dvěma centrálními planetovými koly, která jsou pevně spojena s hnacími koly vozidla. S ozubením centrálních kol zabírají satelity ( obvykle čtyři ). Satelity jsou uloženy na čepech v unášeči satelitů, který se nazývá klec diferenciálu. Klec diferenciálu je pevně spojena s talířovým kolem rozvodovky. Méně často se používá diferenciál s čelními koly. U něj satelity i centrální kola mají čelní ozubení, satelity jsou ve skupinách po dvou. Vždy jeden zabírá s jedním centrálním kolem a druhým satelitem. Uzávěra diferenciálu umožňuje pevně spojit jedno centrální kolo s klecí diferenciálu, čímž je diferenciál zablokován, satelity se nemohou na svých čepech otáčet a vše se musí otáčet jako celek, hnací kola mají stejné otáčky. Samosvorné diferenciály se uzavírají samočinně, vznikne – li velký rozdíl v otáčkách pravého a levého kola. Samosvornosti je dosaženo buď zvýšeným třením, které brzdí otáčení centrálních kol vůči kleci diferenciálu, nebo použitím zvláštního mechanismu s určitou samosvorností, nebo se zařazuje viskozní spojka. Koncový převod se užívá u těžkých nákladních automobilů, tahačů a traktorů pro další snížení otáček a zvětšení točivého momentu. Údržba, diagnostika a opravy rozvodovek, diferenciálů a koncových převodů Soukolí rozvodovky a koncových převodů jsou ve stálém záběru při všech zařazených rychlostních stupních. Přenášejí tedy jen malé momenty při vysokých otáčkách ( při zařazeném nejvyšším rychlostním stupni ), tak i velké momenty při nízkých otáčkách. Jde tedy o důležité, silně namáhané konstrukčí skupiny automobilu. Diferenciál musí přenášet stejné momenty a otáčky jako soukolí rozvodovky, většinou se však otáčí jako celek, pouze při zatáčení se satelity odvalují. Ložiska satelitů nejsou proto dimenzována na trvalý provoz. Ze stejného důvodu jsou i nároky na přesnost výroby a nastavení ozubení satelitů a centrálních kol mnohem menší než u rozvodovek, popř. koncových převodů. Na preventivní údržbu jsou tyto skupiny nenáročné. Zpravidla je nutné pouze kontrolovat množství oleje, v předepsaných intervalech olej vyměňovat, kontrolovat těsnost ( hřídelová těsnění, pryžové manžety ) a udržovat čistotu. Velmi důležité je použití předepsaného převodového oleje, protože zejména u hypoidních převodů je mechanické namáhání oleje velmi vysoké a olej tomu musí být specielně přizpůsoben. Použití nevhodného oleje nebo ztráta mazání ( bez oleje ) znamená velmi rychlé zničení převodů. Mezi nejčastější poruchy rozvodovek a koncových převodů patří poškození ložisek a zubů povrchovou únavou, lomy zubů a zadírání kluzných ploch. Závadou je také zvětšená vůle v ozubení mezi pastorkem a talířovým kolem, která se projevuje zvýšenou hlučností. Poškození ložisek se po nějaké době projevuje jako důlky s nepravidelnými okraji, jejichž povrch je hrubý a drsný. Mezi nejčastější poruchy diferenciálů patří poškození ozubení uzávěry diferenciálu as zadírání kluzných uložení satelitů. Opravy spočívají ve výměně poškozených součástí. Je – li třeba vyměnit pastorek nebo talířové kolo rozvodovky, musí se vždy vyměnit celá dvojice. Pastorky a talířová kola jsou spolu při výrobě zabíhány a v této poloze musí být také namontovány. Poloha pastorku a talířového kola bývá vyznačena na pastorku i talířovém kole. Nastavení pastorku do předepsané polohy se provádí vkládáním přesných broušených podložek mezi osazení pastorku a ložisko. Polohu je třeba kontrolovat vhodným měřícím přípravkem, který umožní měření s co největší přesností ( 0,01 mm ). Při kontrole musí být pastorek úplně smontován, nasazeny všechny distanční podložky a rozpěrné trubky a matice musí být dotažena předepsaným momentem. ( obr. 77 ) Kontrola vzájemného nastavení pastorku a talířového kola se provádí kontrolou polohy a velikosti záběrového pole ( záběrové pole je plocha skutečného styku zubů při přenosu zatížení ). Při zjišťování polohy záběrového pole ve smontovaném kuželovém soukolí je obvyklý tento postup : 1) Zuby na talířovém kole se z obou stran natřou signální barvou 2) Talířové kolo se uměle přibrzdí, např. přitlačením hoblovaného hranolu z tvrdého dřeva 3) Pastorkem se několikrát otočí na obě strany 4) Prohlídkou vzniklých otisků na zubech pastorku i talířového kola se posoudí poloha a velikost záběrového kola a určí se případné změny polohy ke zlepšení záběru Stejným způsobem se kontroluje záběrové pole čelních i šnekových soukolí. Ukázky správného a nesprávného záběrového pole jsou na obrázku. Základní pravidla pro hodnocení záběrového pole Při správném seřízení, tj. při správném nastavení záběrového pole a správné vůli mezi boky zubů, musí jak u ozubení Gleason, tak u ozubení Klingenberg ležet záběrové pole na předním i zadním boku zubu talířového kola přibližně ve středu délky i výšky zubu. Při nesprávném záběrovém poli je nutné provést nové seřízení vzájemn é polohy pastorku a talířového kola takto : Je – li poloha a tvar záběrového pole jako výseč A2,B2, je třeba vysunout pastorek od osy talířového kola, tj. zvětšit vzdálenost a, popř. také změnit vůli mezi boky zubů posunutím talířového kola k pastorku, tj. zmenšit vzdálenost b. Správná velikost boční vůle mezi boky zubů bývá obvykle 0,1 až 0,15 mm. Vůli lze měnit především posouváním talířového kola ( změnou vzdálenosti b ), tím se záběrové pole přemísťuje ve směru délky zubů.